USS Ponce je obstarožní, pětačtyřicet let staré plavidlo třídy Austin. Jeho současný pobyt ve vodách Perského zálivu je v souladu s novou doktrínou amerického námořnictva nasazovat v „těsných“ vodách vnitřních moří starší a méně nákladná válečná plavidla a vybavovat je alternativní výzbrojí.
V noci na čtvrtek US Navy zveřejnilo zprávu o tom, že se právě Ponce stala první válečnou lodí, z jejíž paluby se ostře používá laserová zbraň. LaWS, jak se tato technologie označuje, by měla sloužit k likvidaci malých a laciných bojových prostředků využívaných v asymetrických konfliktech.
Třicetikilowattový zázrak
Podle náčelníka oddělení vývoje námořních sil Spojených států kontradmirála Matthewa Klundera čtyřměsíční testy konané na palubě USS Ponce předčily veškerá očekávání. Celý systém, který by měl US Navy vrátit technologický náskok před dalšími námořnictvy, je podle vysokého námořního důstojníka schopen ostrého nasazení.
Klunder uvedl, že laserová zbraň, jejíž vývoj stál v přepočtu téměř 900 milionů korun, byla do zbraňových systémů USS Ponce zabudována koncem léta k ročním testům. Podle Klundera je to vůbec poprvé, co byl takový zbraňový systém umístěn nikoliv na testovací plošině někde na polygonu, ale přímo na „ostrém“ nosiči.
„Testovací období v zásadě skončilo, celá technologie je funkční a umístěná na lodi Ponce v Perském zálivu. Není to něco, co bychom si schovávali pro zvláštní příležitost. Používá se každý den,“ řekl Klunder.
„Třicetikilowattový zázrak“ je technicky vzato pevnolátkový laser vyvinutý společností Kratos Defense & Security Solutions označený jako AN/SEQ-3 (XN-1). Kombinuje šest 5,4 kW komerčně dostupných vláknových laserů. O „spojení“ laserových paprsků se stará speciální optika vyvinutá Námořními výzkumnými laboratořemi NRL.
Laser má sloužit primárně k ničení, případně k zastrašení bezpilotních letadel a malých člunů. V současném stadiu vývoje není technologie schopná účinně zasahovat proti velkým – a tím pádem také odolnějším – cílům. Je ale otázkou času, kdy se jeho parametry vylepší.
Zařízení využívá řadu komponentů použitých v předchozích vojenských laserových aplikacích nebo z komerční sféry, což pro šetřením a úsporami posedlé kongresmany dohlížející na vojenské výdaje představuje významné plus.
Pokud půjde testování podle plánů, americké námořnictvo laser nasadí do výzbroje v širším měřítku mezi lety 2017 až 2021. Podle svých zastánců laser LaWS dokáže zastoupit protivzdušné kanonové systémy blízkého dosahu Phalanx CIWS. Účinný dosah laseru LaWS je 1,6 km. Počítá se ale i s výkonnějšími lasery. Při výkonu 300 kW by LaWS měl být schopen ničit například balistické střely.
Výhodou laseru je rychlost reakce a nízká cena za výstřel, nevýhodou je pak zeslabování laserového paprsku nepříznivými atmosferickými a povětrnostními podmínkami, například hustým deštěm.
Laser v hledáčku mocností
Americký technologický náskok v oblasti laserových zbraní je nicméně poněkud sporný. Spojené státy nejsou ani zdaleka jedinou mocností, která je vyrábí. Například německá divize společnosti MBDA úspěšně vyzkoušela laserové dělo o výkonu 40 kW, jehož paprsek dokázal proniknout ocelovým pancířem silným čtyřicet milimetrů.
V listopadu letošního roku laserovou zbraň vyzkoušela i Čína. Také její dělo má sloužit k obraně proti dronům, které údajně dokáže sestřelit do pěti sekund od zaměření cíle. Číňané svoje laserové zbraně plánují nasadit proti malým levným špionážním dronům, které mohou nést stejně tak kamery jako výbušniny.
Pozoruhodný je přístup Ruska k využití laserovým zbraním. Protože samo žádnou známou technologii schopnou efektivního nasazení nemá, považuje laser coby zbraň za „bezperspektivní“. Například vojenský redaktor státní ruské tiskové agentury ITAR-TASS Viktor Litovkin uvedl, že „laser může ukázat cíl, může oslepit nepřítele, změřit vzdálenost. Ale laser jako zbraň, to je něco ze science fiction.“
Podle oficiálního ruského mínění je celý americký projekt laserového děla jeden velký a zbytečně drahý humbuk, který má představovat pouhou „demonstraci vlastní vojensko-technické převahy podle vzoru smutně známé Obranné iniciativy Ronalda Reagana.“
Američané nejspíš zprávy TASSu buď nečtou, nebo je nezajímají. Vývojáři US Navy hodlají v programu Solid-State Laser-Technology Maturation během následujících let nainstalovat funkční prototypy laserových systémů na raketové torpédoborce třídy Arleigh Burke nebo problematické hladinové lodě programu Littoral Combat Ship.
LaWS navíc není jedinou laserovou nebo laser využívající americkou zbraní. Například bojová stanice Mk 38 Tactical Laser System (Mk 38 TLS) od firem Boeing a BAE System je zajímavou kombinací zbraňové stanice Mk 38/2 a spřaženého laserového děla. Obsahuje výkonné laserové dělo v kombinaci s osvědčeným a vysoce výkonným 25milimetrovým rychlopalným kanonem M242 Bushmaster. Paprskové dělo představuje polovodičový laser o výkonu deset kiloWattů od firmy Boeing, který dodává také systém řízení a ovládaní palby.
Celý zbraňový systém se osvědčil během námořního cvičení amerického Druhého loďstva. Viceprezident konsorcia BAE Systems Mark Signorelli v reakci na tento úspěch uvedl: „Úspěch tohoto testování překonal veškerá očekávání a ukazuje, že naše Mk 38 TLS má potenciál zaujmout důležitou roli pro zajištění obranyschopnosti lodí. Optika spojena s ovládáním laseru umožňuje podstatně lepší možnosti v identifikaci a sledování cíle, či v rychlejším provedení akce. Laser rovněž umožňuje vést nesmrtící palbu, což je rozhodující vlastnost pro zvýšení obranyschopnosti lodě.“
Všechno tedy dává za pravdu spíš těm, kteří v laserových zbraní vidí bojový nástroj budoucnosti, přestože s tím redaktor Litovkin patrně nebude souhlasit.
LaWS při loňských testech:
9. dubna 2013 |
