„Úmyslem žalobce není trestat Českou republiku za chyby konkrétních, odpovědných osob. Žalobce je připraven neuplatňovat žádné finanční odškodnění, pokud se Vrchní státní zastupitelství omluví za své žalobce, nebo tak učiní Česká republika prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti,“ řekl u pátečního stání Šnajdrův právník Lukáš Trojan.
Šnajdr jen přikyvoval. Po jednání řekl, že odškodné rozhodně není cílem jeho snahy a po celou dobu žádá jen omluvu. O její formě nechtěl být konkrétnější. „Pokud bude upřímná snaha omluvit se, tak se určitě dohodneme,“ řekl.
Žalovat stát o čtyři miliony korun se Šnajdr podle svých slov rozhodl proto, že žádný zástupce státu nechtěl o případné omluvě jednat. V částce jsou zahrnuty náklady na jeho obhajobu i odškodnění za nezákonné stíhání a vazbu. V tomto případě chce konkrétně pět tisíc korun za každý z 33 dnů vazby. Standardní částka je přitom 500 až 1 500 korun.
„Žalobce si je vědom, že požaduje částku, která vybočuje z toho, co je v Česku obvyklé,“ uvedl advokát Trojan. Odůvodnil to tím, že to byl výjimečný případ, včetně všech jeho okolností. Mimo jiné uvedl, že státní zástupci ignorovali právní řád.
Pokud však Šnajdr omluvy dosáhne, bude žádat náhradu za služby obhájců. Soudce Pavel Riedlbauch se pozastavil i nad její výší, která činí přibližně milion korun. „V naprosté většině požadujete dvojnásobek,“ reagoval soudce na požadované náhrady. Trojan argumentoval tím, že v tomto případě nebylo možné, aby obhajobu vedl jeden člověk. Upozornil také na výjimečnost kauzy v tom, že to bylo první obvinění svého druhu a právníci se nemohli opřít o předchozí zkušenosti.
Soud nakonec líčení odročil na leden s tím, že žalobce musí ve sporných případech přesně vyčíslit, jak dospěl k částce za poskytnuté právní služby. Čas mohou obě strany využít i k jednání o případném smíru, ke kterému se soudce Šnajdra i zástupkyni Ministerstva spravedlnosti na počátku snažil přimět.
Policie Marka Šnajdra spolu s Ivanem Fuksou a Petrem Tluchořem vinila z přijetí úplatku ve formě takzvaných trafik za to, že se vzdal poslaneckého mandátu a umožnil přijetí důležitých zákonů. Nejvyšší soud však rozhodl, že se na trojici obviněných vztahuje poslanecká imunita.
Trojice bývalých poslanců ODS požaduje za vazbu odškodnění ve výši čtyř milionů korun pro každého. Nejprve se obrátili na Ministerstvo spravedlnosti. To jim však nevyhovělo. Ministerstvo své rozhodnutí opírá o zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
„Podle něho platí, že právo na náhradu škody nemá ten, kdo byl zproštěn obžaloby, či jehož trestní stíhání bylo zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný,“ uvedl úřad v tiskové zprávě s poukazem na loňský verdikt Nejvyššího soudu (více o rozhodnutí ministerstva zde).