Vojenský újezd Brdy - bunkr Jordán

Vojenský újezd Brdy - bunkr Jordán | foto:  Dan Materna, MAFRA

Poslanci vyslyšeli armádu, odsouhlasili zrušení vojenského újezdu Brdy

  • 187
Poslanecká sněmovna souhlasila s vládní novelou zákona o vojenských újezdech, která obsahuje zrušení újezdu Brdy. Zůstane v něm dělostřelecká střelnice, zmenší se i území ostatních újezdů. Proti rušení újezdu v Brdech byla část poslanců ČSSD. Zánik újezdu se o rok oddálí.

Pro zrušení újezdu se dlouhodobě vyslovuje armáda, podle jejíhož názoru jsou Brdy pro vojsko velikosti toho českého nadbytečné a jejich udržováním plýtvá penězi. Armáda spravuje rozsáhlá území vojenských újezdů ještě z dob, kdy bývala výrazně větší.

Proti rušení újezdu v Brdech vystupovala zejména část ČSSD. Pozměňovací návrh, který rušení újezdu vyňal z připravovaného zákona, navrhl předseda Sněmovny Jan Hamáček, sociální demokrat zvolený ve Středočeském kraji. Jeho návrh nakonec neprošel, zvedlo pro něj ruku 70 poslanců, proti bylo 87.

Rušení újezdu kritizovali i komunisté. Stanislav Grospič navrhl vrátit zákon do druhého čtení. Návrh získal podporu 68 poslaneckých hlasů, proti bylo 76.

„Vyjmutí Brd (tedy nezrušení újezdu, pozn. red.) z vládního návrhu nám z toho činí polotovar,“ odmítl ve svém proslovu Hamáčkův pozměňovací návrh ministr obrany Martin Stropnický. Armáda podle něj ušetří zrušením Brd asi 70 milionů korun ročně.

Ministr také připomněl, že návrh schválily tři vlády v řadě. „Ti poslanci, kteří tady říkají, že dnes k Brdům zaslechli nějaké nové skutečnosti, tak zde asi minule nebyli, protože tady nic nového nezaznělo,“ podotkl Stropnický.

Problémem v diskusích o Brdech - jak na úrovni poslanců, tak například starostů - je otázka, co bude s prostorem vojenské části Brd po případném zrušení újezdu. Připomínkovým řízením už prošel návrh na zřízení chráněné krajinné oblasti, je nyní předkládán Legislativní radě vlády.

Jak poslanci hlasovali

Ne všichni zákonodárci však budoucnost Brd vnímají jako vyřešenou. „Nepodařilo se lidi přesvědčit, že se nebudou dělat developerské projekty. Nepodařilo se lidi přesvědčit, že je připraven vznik CHKO. Jsme postaveni před blbé, nebo ještě blbější rozhodnutí. Odložení problému neznamená jeho vyřešení,“ poznamenal v rozpravě bývalý středočeský hejtman, poslanec Petr Bendl (ODS).

Z pozměňovacích návrhů, které poslanci před hlasováním o zákonu jako o celku vznesli, uspěl například návrh Ivana Gabala (KDU-ČSL) na odkladu účinnosti zákona rušícího Brdy o jeden rok. Poslanci Janu Zahradníkovi (ODS) se podařilo do novely zákona o vojenských újezdech prosadit zvětšení území, vyjímaného z jihočeského újezdu Boletice, o katastr území Maňávka.

Neuděláme z Brd skanzen, slíbil Stropnický

Ministr obrany Martin Stropnický označil schválení zákona za malý historický okamžik. „Jsem přesvědčen, že Sněmovna rozhodla správně. Byla to volba mezi minulostí a budoucností. Vracíme hranice krajů do podoby, v jaké byla v roce 1949. Armáda vyhodnotila ten újezd jako nadbytečný zcela objektivně. Jsme jednou ze zemí s největším počtem újezdů v Evropě. Na jednoho vojáka u nás připadá pět hektarů,“ zmínil Stropnický s dovětkem, že evropský průměr je 1,1 hektaru na vojáka.

Pyrotechnická očista bude podle Stropnického trvat do konce roku 2017, vyhlášení CHKO půjde ruku v ruce se zrušením újezdu. „Jsem přesvědčen, že se nám podaří v té oblasti nastavit režim, který tu oblast bude účinně chránit, ale neudělá z ní skanzen,“ řekl Stropnický, který u finálního hlasování ve Sněmovně podle svých slov čekal ještě těsnější výsledek.

„Turistická zóna může tomu kraji pomoci. Není tam zase tolik pracovních příležitostí,“ řekl Stropnický, podle kterého se v Brdech nebudou konat žádné „developerské tance“.

Letecký pohled na vojenský prostor v Brdech:

11. srpna 2011

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video