Minulý týden dorazil Gudas senior do známého prostředí Amelia Areny. Brzy se potkal se Stevem Yzermanem, starým známým a nyní šéfem Gudase mladšího.
Přátelsky ho zdraví všichni hráči Lightning. Táta Gudas se v zákulisí hokejového klubu v Tampě může cítit skoro jako doma. Kdysi válel za Spartu, za národní mužstvo či třeba ve Finsku. Tvrdý zadák s prudkou ranou do zámoří nikdy neodešel. A tak si NHL teď užívá aspoň jako divák.
Ještě vám nezevšednělo vidět syna v utkání nejlepší ligy na světě?
To mi asi nikdy nezevšední. Sleduju všechny zápasy Tampy v přímém přenosu, i když jsem doma. Z těch tří sezon, co syn hraje za Lightning, mi utekl jenom jeden.
Jak se to stalo?
Usnul jsem. Nějak to nešlo vydržet. Když Tampa hraje třeba čtyřikrát týdně, je dost náročné být pokaždé třeba od jedné do čtyř v noci vzhůru.
Jak doháníte spánkový deficit?
Ráno si přispím. Nebo zalehnu na chvíli po obědě.
Býváte při utkání i za Radka nervozní?
Pozorně sleduju, co na ledě vytváří. Po každém zápase si napíšeme nebo promluvíme a něco málo si vysvětlíme. Dřív toho bylo víc.
Přijímá od vás ještě rady?
Pořád není hotový hráč. Dá se usměrňovat. Navíc spolu děláme celou letní přípravu. Musím říct, že je dokonale ukázněný. Máme tréninkový plán, tři roky jsme podle něj jeli. Poslouchá mě. Je radost s ním pracovat.
Dáváte si do těla s ním?
Ne. To už nezvládám. Hlídám mu odpočinky a zátěž, aby ta dřina měla co největší význam.
Působíte jako dobří parťáci. Jste rád, že se vám podařilo udržet takový vztah se synem?
Jako každé dítě se párkrát vzbouřil. Ale sám poznal, že jdeme po správné cestě. Letos jsme trénink malinko upravili a ve všech parametrech fyzických testů se zase zlepšil. Sám vidí, že to má význam. Vždycky se dohodneme. Když například přinese něco nového, taky se nechám poučit. Věříme si.
Pohádáte se někdy?
Už dlouho se nám to nepovedlo. Po minulé sezoně přiletěl hodně brzo, protože mu umřela babička, moje tchyně. Chtěl hned trénovat a přivodil si svalové zranění. Tvrdil jsem, že si tělo musí odpočinout. Ale musel si na to přijít sám.
Neříkejte, že jste ho někdy nesjel.
Určitě jo. Vyčetli jsme si leccos. Ale snažím se mu spíš věci vysvětlovat, aby neopakoval chyby. Od mých časů se hra zase tak moc nezměnila. Situace jsou podobné, takže mu dokážu poradit.
Co například?
Už toho není moc. Teď po našem příletu jsme řešili dvě situace při rozehrávce. Šlo o to, aby nikdy nepřestával bruslit. Ale on se tu učí od těch nejlepších hráčů. Má v sobě ctižádost.
Jste na něj hodně hrdý?
Pocit je to hezký. Já jsem kdysi přestup do zámoří odmítl. Pro nás oba je jeho působení v NHL splněný sen. On se o to zasloužil svou prací a pílí. Já mu jen pomáhal.
Kdy jste začal věřit, že to klapne?
Měl to hodně těžké. Šel z naší druhé ligy do kanadské juniorky. Tam má smysl vyrazit jenom do první nebo druhé pětky. Radek měl štěstí, že hrál v první. Pak byl skoro tři roky na farmě a už říkal: „To není možný, vždyť už byli nahoře skoro všichni, jen já ne.“ Pak se to zvrtlo, dostal šanci, chytil ji. Zahrál výborné zápasy. Usídlil se v sestavě. Jsem fakt pyšný, že to dokázal.
Co si povídáte s Yzermanem?
Vidím ho při každé návštěvě a vždycky prohodíme aspoň pár vět. Radek s přítelkyní čekají dítě, tak Steve vyzvídal, co to bude. Je stejný ročník jako já, hráli jsme proti sobě už na mistrovství světa dvacítek. Známe se asi třicet let.
Ondřej Palát (vlevo) a Radko Gudas ve společenském oděvu.
Jak se vám líbí na Floridě?
Líbí. Jezdíme občas k moři. Podíváme se na pěkné domky, projdeme se po pláži. Ale nejvíc koukám na hokej a bavíme se s Radkem. Vybírám si období, kdy Lightning hrajou hodně doma. Pro mě je to pohlazení na duši. Vidíte ten obrovský rozdíl mezi NHL a naší ligou.
V čem především?
To se skoro nedá srovnávat. Hlavně v nasazení. A taky ve zpracování kotouče a tvrdých přihrávkách přímo na čepel. Tady nevidíte, že by to hráči po sobě stříleli. Tím se zrychluje hra. U nás individuální dovednosti nejsou na takové výši. Vždyť tam pořád dominují mazáci, jako je Růča (Martin Ručinský z Litvínova). Klidně může v lize vydržet ještě tři roky.
Ještě k Radkovi. Ceníte si toho, že vydržel v sestavě i po letním posílení obrany Lightning?
Rozhodně. Když jsem viděl, že přišli Stralman s Garrisonem, říkal jsem si, že to kluk bude mít těžší. Pravda, dostává se na led o trošku míň. Ale když byl zdravý, nevynechal ani jeden zápas.
12. září 2014 |
