„Jedna z nemocí, které se šíří v Evropě, je osamění. Osamění těch, kdo nemají vztahy nebo pouta. Je to patrné u starších lidí, nebo mladých, kteří nemají opěrné body a možnosti do budoucnosti. Je to patrné i z pohledu imigrantů, kteří u nás hledají lepší budoucnost,“ prohlásil papež před zaplněným sálem a dodal, že vše prohlubuje nekončící ekonomická krize v EU.
Rada EvropyPapež František mimo svého projevu v Evropském parlamentu vystoupil také v rámci zasedání Rady Evropy, kde ho přivítal její generální tajemník Thorbjörn Jagland. Slova papeže korespondovala s jeho předešlým projevem. Odsoudil individualistické pojetí lidských práv. Podle něj vede pouze k sobectví, lhostejnosti a utrpení druhých. Znovu mluvil o obrazu unavené, pesimistické Evropy. František upozornil také důležitou roli, kterou Rada Evropy hraje při hledání mírového východiska ze současných politických a válečných krizí, včetně evropských. |
„Objevuje se únava a stárnutí Evropy, která jako by byla babičkou, není plodnou a živou. Jako by ideály Evropy ztratily život,“ uvedl František. Podle něj v Evropě stále více převládají technické a ekonomické aspekty, které přehlušují lidský aspekt EU. „Podporovat důstojnost člověka znamená uznávat drahocennost lidského života, nemůže být předmětem směny či obchodu,“ dodal.
Papež posléze rozvedl také kritickou situaci stovek tisíc uprchlíků, kteří každý rok směřují k pobřeží Itálie přes Středozemní moře. „Není možné tolerovat, aby se Středozemní moře stalo velkým hřbitovem. Na lodích, které připlouvají každý den, jsou muži a ženy, kteří potřebují přijetí a pomoc. Absence vzájemné podpory může vyvolat elementární řešení problému, která nebudou napomáhat posílení lidské důstojnosti imigrantů, ale budou naopak podporovat otrockou práci,“ myslí si. Legislativa podle něj musí ochránit občany EU i imigranty. „Je potřeba řešit příčiny, nikoli důsledky,“ dodal
Utlačování menšin včetně těch náboženských je podle papeže nepřístojné. „Násilí se nerodí za oslavy boha, ale z jeho zapomenutí,“ myslí si o extremistech, kteří své činy ospravedlňují božským záměrem. Představitele EU proto vyzval, aby se vrátili ke kořenům této instituce, protože pouze tehdy budou moci bojovat proti extremismu.
František se vrátil také k diskutované otázce zaměstnanosti v Evropě. „Je načase podporovat politiku zaměstnanosti, ale také vrátit práci její důstojnost. Musí podporovat kontext, který se nebude zaměřovat na prosté využívání lidí, ale na jejich budoucnost a péči o rodinu,“ uzavřela hlava římskokatolické církve. Kroky papeže posléze vedly na zasedání Rady Evropy, kde završil svou návštěvu Štrasburku.
Přísná bezpečnostní opatření
Letadlo s papežem dosedlo na štrasburské letiště krátce po desáté hodině dopoledne. Kolona policejních vozů se pak vydala směrem k budově parlamentu. Před ním proběhlo za zvuků evropské hymny vztyčování vlajek EU a Vatikánu.
Papež se následně za potlesku přihlížejících přesunul do hlavního sálu parlamentu, kde se před projevem zapsal do pamětní Zlaté knihy a krátce se setkal také s Helmou Schmidtovou, která Františka ubytovala při jeho cestě Německem v 80. letech, kdy byl ještě argentinským jezuitským duchovním známým pouze pod jménem Jorge Mario Bergoglio.
Kromě setkání se Schmidtovou papež zažil i překvapivý moment, když mu „zelená“ rakouská europoslankyně Ulrike Lunaceková předala duhovou šálu a španělsky mu vysvětlila, že symbolizuje „mír, lidi z domorodých kmenů a komunitu leseb a gayů“. František dárek přijal s úsměvem.
Vystoupení papeže v Evropském parlamentu v bezmála třísettisícovém městě na pomezí Francie a Německa předcházela přísná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovaly stovky policistů, okolí parlamentu bylo na několik hodin zcela uzavřeno. Úterní ranní dopravní zácpy dokonce měly dopad na dopolední schůzi parlamentu. Mnoho europoslanců se do budovy nedostalo včas.
„Podobná opatření tady nepamatuji. Na běžná zasedání parlamentu máme zavedené směrnice. Návštěva papeže je však výjimečná ve všech směrech. V celkovém rozsahu i jednotlivých detailech,“ prozradil serveru iDNES.cz jeden ze členů ostrahy, který měl na starosti kontrolu do budovy Pierra Pflimlina, jež je součástí komplexu Evropského parlamentu.
Vstoupit do něj v úterý mohli jen hosté, členové organizačního týmu a bezmála tisícovka akreditovaných novinářů z celého světa, třikrát více, než je běžné u pravidelných plenárních zasedání europoslanců.
Dosud poslední návštěvu Evropského parlamentu absolvoval nejvyšší představitel římskokatolické církve v roce 1988. Do parlamentu zavítal tehdejší papež Jan Pavel II.
Zklamání věřících a protest Femen
Vatikánští představitelé už před papežovým projevem avizovali, že bude mít spíše sekulární charakter. To však rozladilo celou řadu místních obyvatel. Zejména ti věřící doufali, že František vystoupí také v místní katedrále Notre-Dame. „Je to opravdu škoda, že papež zrovna nyní vynechal setkání s věřícími,“ svěřila se serveru iDNES.cz 28letá Christine. Na papeže se však i přesto byla podívat. V katedrále se totiž promítal přímý přenos z jeho projevu v Evropském parlamentu.
Místo papeže tak v katedrále trochu paradoxně na malou chvíli zazářili jeho odpůrci, nebo přesněji řečeno odpůrkyně. Už v pondělí odpoledne totiž z davu návštěvníků katedrály vyskočila mladá členka hnutí Femen. Po vzoru předešlých veřejných akcí svých kolegyň byla do půl těla odhalená. Na zádech měla v angličtině napsáno „Papež není politik“, na hrudi pak „Protisekulární Evropa“. Asi minutu pak před překvapenými přihlížejícími mávala vlajkou Evropské unie.
Následně se oblékla a zmizela v davu. Nenásledovala tak jiné členky Femen, které protestovaly proti cestě Františka do Štrasburku před dvěma týdny na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. I ony měly na svých tělech napsány stejné nápisy. Na rozdíl od štrasburské výtržnice však skončily v rukách policie.
Další cesta papeže povede do Turecka
Papež František má během listopadu napilno. Před svým vystoupením ve Štrasburku přijal ve Vatikánu egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího. Při dvacetiminutové soukromé schůzce František vyzdvihl potřebu řešit regionální konflikty vyjednáváním a dialogem. Nyní by měl zamířit na svou první návštěvu Turecka, kde 28. listopadu vystoupí na pozvání ekumenického patriarchy Bartoloměje I.
Jako vůbec první oficiální návštěva zavítá také do nového, megalomanského paláce tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Bílý palác, který zabírá plochu 200 tisíc metrů čtverečních a má tisíc místností, se přitom stal terčem kritiky kvůli neúměrnému utrácení hlavy státu.
Během letošního roku už papež František zavítal do Jižní Koreje, kde vyzval zástupce Soulu i Pchjongjangu, aby místo vzájemných výhrůžek a provokací zasedli k jednacímu stolu (více o této návštěvě zde). Během květnové třídenní cesty na Blízký východ se při návštěvě Betléma neplánovaně zastavil a pomodlil u zdi oddělující Izrael od Západního břehu (více zde). Zatím poslední cestu absolvoval v září, kdy zavítal do Albánie (více se dočtete zde).
