Kopii prohlášení zveřejnil Český rozhlas 16. listopadu. Tedy poté, co prezident Miloš Zeman v televizní debatě k brutálnímu zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989 uvedl, že „to nebyla žádná krvavá řež, žádný nestandardní masakr“ a že „každý, kdo někdy chodil na protistátní demonstrace, ví, že ho občas majzli obuškem“. Připomínal také, že „dědkům z Lidových milicí se dalo utéct“.
Četná svědectví zbitých demonstrantů (některá najdete například zde) přitom vypovídají o tom, že zasahující příslušníci SNB stlačili poslední zbývající demonstranty do malého prostoru a tam je surově zbili, nikoliv - prezidentovým slovníkem - „občas majzli“. Zákroku se také účastnily „mlátičky“ z pohotovostního pluku SNB, nikoliv Lidové milice - a v poslední fázi nebylo kam utéct.
V kolujícím prohlášení, na němž schází datum a které je podepsané „Ing. Miloš Zeman, pracovník Prognostického ústavu Praha“ je například položena sugestivní otázka, který z platných zákonů povoluje surovost, brutalitu a sadismus“. Což je v rozporu se současným prezidentovým vyjadřováním.
Nebyl to masakr, říká dnes Miloš #Zeman o událostech na Národní třídě.Před 25 lety přitom zásah sám označil za masakr pic.twitter.com/CDNugG35Tt
„Včerejší události (míněny pondělní protesty proti Zemanovi v Praze, pozn. red.) dokresluje i náhlé zveřejnění prohlášení k zásahu na Národní třídě, které měl pan prezident v listopadu 1989 podepsat a nyní má prokázat, že zastává rozporné názory,“ uvedl na tiskové konferenci mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
„Tento text, který šířil například ministr Jiří Dienstbier, je falzum, protože je podepsán, cituji, inženýr Miloš Zeman, pracovník Prognostického ústavu Praha‘. Upozorňuji, že pan prezident se pracovníkem Prognostického ústavu Československé akademie věd stal až v lednu 1990, tedy v nových, konečně demokratických poměrech. V listopadu 1989 byl pan prezident ve výpovědní lhůtě, už potřetí byl totalitní mocí vyhozen ze zaměstnání,“ sdělil Ovčáček.
Miloš Zeman během listopadové demonstrace v Praze na Letné (25. listopadu 1989)
Datace prohlášení plného překlepů je nicméně minimálně nejasná. Samotnému textu datum schází. V úvodu prohlášení autor píše, že „od roku 1948 uplynulo 40 let“ a vzkazuje komunistům, že chtějí „co nejvíc oddálit okamžik svého pádu“. V dalším textu nicméně popisuje „události 17. listopadu“.
Informace od exšéfredaktora Literárních novin
Krátce předtím, než prohlášení bez uvedení zdroje medializoval Český rozhlas, se objevilo na facebookovém profilu zakladatele Deníku Referendum a bývalého šéfredaktora Literárních novin Jakuba Patočky. Ten tvrdí, že dokument „určitě pochází z listopadu 1989“.
„Mám to ve složce svých materiálů z listopadové revoluce. Velkou většinu z nich jsem si přinesl buď z informačního centra na FF MU (tehdy UJEP), něco - pozdější věci - jsou z brněnského centra Občanského fóra, kde jsem tu a tam obsluhoval cyklostyl. Osobně celkem nemám důvod o pravosti materiálu pochybovat. Ale to víte, byla revoluce. Chybu někdo udělat v něčem mohl, osobně to ale moc nepředpokládám. Pod textem se ostatně píše ‚pracovník‘, nikoli ‚zaměstnanec‘,“ uvedl v diskusním vláknu u fotografie Patočka.
