Ukrajina sčítá hlasy, o vedení se přetahují strany prezidenta a premiéra

  • 392
O vítězi nedělních parlamentních voleb na Ukrajině není stále rozhodnuto, komise stále sčítá hlasy. Boj je to velmi těsný, o přední příčku se přetahuje prezidentská strana Blok Petra Porošenka s Lidovou frontou, partají premiéra Arsenija Jaceňuka. Obě strany již zahájily povolební vyjednání.

Jednání o budoucí vládní většině zahájily obě strany v Kyjevě v pondělí okolo poledne. Novinářům to sdělil Jurij Lucenko, člen vedení prezidentské strany. Křesla ve vládě mají již strany prakticky jisté, jejich zisky se pohybují nad dvaceti procenty. Rozdíl mezi nimi činí desetiny procenta.

Lucenko novinářům řekl, že koaliční rozhovory odstartovala osobní schůzka Porošenka s Jaceňukem. K jednání o budoucí koalici podle jeho slov mohou být později přizvány i další proevropské parlamentní strany.

Na třetím místě se podle předběžných výsledků s asi jedenácti procenty hlasů umístilo křesťansko-demokratické hnutí Svépomoc, v jehož čele stojí nynější lvovský starosta Andrij Sadovyj.

Předběžné výsledky dále naznačují, že se do parlamentu probojují ještě tři, maximálně čtyři další strany. Podle všeho to bude prorusky laděný Opoziční blok, jehož členy jsou mimo jiné i někdejší vysoce postavení představitelé Strany regionů exprezidenta Viktora Janukovyče. Jako další se pravděpodobně do jednokomorového parlamentu dostane ještě populistická Radikální strana Oleha Ljaška a rovněž strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. Obě podle předběžných výsledků překročily pětiprocentní hranici.

V parlamentu nejspíš budou chybět komunisté i Pravý sektor

Těsně pod potřebnou hranicí prozatím zůstává s 4,7 procenty hlasů pravicová partaj Svoboda vedená Olehem Ťahnybokem, jedním z lídrů únorových revolučních událostí na kyjevském Majdanu.

Poprvé po bezmála století se také zdá, že se do ukrajinského parlamentu neprobojují komunisté. Voliči jim podle průběžných výsledků odevzdali méně než čtyři procenta hlasů. Prezident Petro Porošenko to na sociální síti Twitter komentoval slovy o „rozsudku smrti, jenž vynesl nad komunistickou stranou ukrajinský lid“.

26.října 2014 v 21:40, příspěvek archivován: 27.října 2014 v 13:16

It is the Ukrainian people who have issued death penalty the Communist. For the first time in 96 years our parliament won't have communists.

Je dále téměř jisté, že v celonárodním měřítku pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu nepřekročí ani ultranacionalistický Pravý sektor. Není však vyloučeno, že by v parlamentu nemohl i přesto zasednout lídr této partaje Dmytro Jaroš. Ten se o mandát totiž neucházel na kandidátce své strany, ale jako nezávislý v jednomandátovém volebním obvodě v Dněpropetrovské oblasti.

Rusko mluví o machinacích, podle OBSE byly volby v normě

Moskva navzdory námitce o machinacích hodlá nedělní parlamentní volby na Ukrajině respektovat. Prohlásil to v rozhovoru pro agenturu TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Necháme stranou množství pochybení, která se odehrála v době příprav voleb, metody nátlaku, které byly uplatněny na řadu kandidátů, a překážky dané do cesty dalším politickým silám ve snaze odstřihnout je od politického procesu a znemožnit jim účast ve volbách. Nicméně, hlasování se uskutečnilo,“ poznamenal šéf ruské diplomacie.

Naproti tomu pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) považují nedělní ukrajinské volby za demokratické a svobodné. Na tiskové konferenci v Kyjevě to v pondělí řekl koordinátor OBSE Kent Harstedt. Hlasování podle evropských kontrolorů nabídlo voličům skutečnou volbu a proběhlo v souladu s demokratickými normami. Harstedt vyzdvihl zejména fungování ukrajinské ústřední volební komise, kterou označil za nezávislou a efektivní. Samotné hlasování i sčítání hlasů bylo podle pozorovatelů OBSE transparentní, kampaň byla soutěživá a průhledná.

Zcela bez výtek však nedělní volby nejsou. Podle OBSE se vyskytly případy zastrašování a hrozeb namířeným proti kandidátům a členům jejich volebních štábů. Několikrát se pak objevily také nesrovnalosti v práci některých volebních komisí. V některých regionech se volby vůbec neuskutečnily. To ale podle OBSE jejich výsledek nijak neznehodnocuje, prohlásila Dorist Barnettové z Parlamentního shromáždění OBSE.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video