Na Maledivách se ze mě stal mořský povaleč – nikoli plážový, ale doslova vodní. Indický oceán je kousíček nad rovníkem vyhřátý jako voda doma ve vaně. Jenomže tohle je samozřejmě o dost lepší koupel.
Hovím si na zádech v bílém písku mělké korálové laguny, jen hlava mi vykukuje nad hladinu. Když už mě přepadnou lehké výčitky, že by to chtělo aspoň trošku pohybu, nasadím brýle se šnorchlem a odplavu si povinné kolečko v maledivském mořském akváriu.
ČTĚTECelou reportáž z potápění na Maledivách čtěte tuto sobotu v příloze Víkend DNES. Digitální verzi si můžete stáhnout ZDE.  |
Potápěčskou výstroj nepotřebuju, moře je tu mělké a havěti spousta. Během půl hodiny na mě vycení zuby muréna, jukne na mě želva a ostrou ocasní ploutví pode mnou zakvedlá i žralok. Hejna barevných korálových rybiček víří všude okolo.
Nestačí mi to, a tak vyplouvám s rybáři na moře. Slíbili mi totiž za pár desítek dolarů plavání s mantami. Se vznešenými obřími rejnoky, kteří nejsou jedovatí, ani nekoušou. Zato jsou tuze zvědaví a chvílemi docela přítulní. Ale jen dokud je bavíte. Po chvíli poznávám, že jim stačí lehce mávnout třímetrovými křídly a plavec nemá žádnou šanci jejich tempu stačit.
Komfort za „hubičku“
A tak se vracím na břeh, do rybářské vesnice. Tam jsem si přes internet objednal za 50 dolarů na noc pokoj. Nebyla to bohatě prosklená vodní vila, jaké jsem zahlédl ze člunu na sousedním ostrově pro bohaté turisty, ta by stála desetkrát tolik. Byl to pohodlný pokoj s malým oknem, teplou sprchou i klimatizací.
Víc jsem nepotřeboval, všechno ostatní jsem našel v moři. A to je na Maledivách stejné, ať už cestujete turistickou třídou s batůžkem, nebo první třídou se značkovým kufrem, který stojí stejně jako batůžkářská letenka. Celou reportáž si přečtěte v příloze Víkend DNES z 25. října.
Může se hoditDoprava Ubytování a aktivity Stravování |
