„Není co komentovat. To nepatří na žádný fotbal, natož do Evropské ligy,“ zlobil se.
Měl jste strach?
Před zápasem jsme dostali instrukce, že když se něco bude dít, tak máme běžet k hlavní tribuně. Počítali s tím dopředu... Strach jsme neměli, protože jsme od toho byli daleko. Ale na té tribuně sedí i děti, kolem kterých se proháněli fanoušci s železnými tyčemi. Ani jsme neměli chuť ten zápas dohrávat.
Řešil s vámi rozhodčí, jak bude postupovat?
Ne, to řešili delegáti a rozhodčí. Hrozilo, že zápas ukončí. Prý by případná kontumace byla v náš neprospěch.
Čekal jste, že zápas ukončí?
Ne, spíš jsem si říkal, že se to dohraje. Ale chuť jsme do toho neměli.
Nějaká velká děkovačka neproběhla, ale fanouškům jste zatleskali. Bylo to na místě?
Ptali jsme se trenéra, jestli máme jít poděkovat. Nakonec jsme jim z dálky zatleskali a moc jsme to nedráždili.
A kdyby to bylo jen na vás?
Já bych to udělal takhle z dálky. Vím, že tady bylo hodně fanoušků a problémy zdaleka nedělali všichni. Ale my taky hrajeme v jedenácti a když to někdo zkazí, tak to bohužel zkazí všem.
Zápas se nakonec dohrál, vyhráli jste a zůstáváte ve hře o postup. Z tohoto pohledu jste spokojení, ne?
Jo, to jo.
Young Boys překvapivě porazili Neapol, což pro vás není výhodný výsledek... Teď mají všechny tři týmy po šesti bodech.
Tak alespoň můžeme být ještě první. Dobře, teď vážně. S tímhle výsledkem jsme samozřejmě moc nepočítali, ale je dobře, že máme šest bodů jako oni. Teď nás čekají dva zápasy doma a jeden venku. Máme to ve svých rukou a uvidíme, jak to dopadne.
