Svědek umírajícího času, Anděl milosrdenství, Útěk do Budína. Velké historické ságy soustředěné kolem dramatických osudů jednotlivce, tak typické pro tvorbu režiséra Miloslava Luthera, vytanou samovolně v paměti při sledování jeho novinky Krok do tmy. Filmu, jenž vznikl podle knihy Rozestavěný dům a slovenská filmová akademie ho vyslala do oscarové bitvy.
Spíše než velký krok do velkého světa však představuje malý krůček zpět, k tísnivé poetice seriálových fresek, kde dobro a zlo pod tlakem dějin ztrácejí jednoznačnost. Což sice sluší postavám, ale zároveň násobí vypravěčskou monotónnost obrazné i doslovné temnoty, kde divák ve změti hrdinů stěží rozlišuje.
Ano, Marko Igonda v hlavní roli je nezaměnitelný; pohledný poslední chlap, nadto lékař, ale také štvanec vlastních výčitek. Coby šéf partyzánské skupiny popravil za zradu vlastního bratra a nyní, při pohledu na stranické kariéry jiných zrádců, kteří se mu chtějí mstít, pochybuje, zda veškeré oběti měly smysl.
Cestu sebezničení završí svými zálety, neboť i jeho milenka v podání Kristýny Bokové a její otec čili Miroslav Donutil trpí pod politickým tlakem za minulost, o lékařových kamarádech nemluvě. Píší se 50. léta, a třebaže Stalin už zemřel, StB má stále dlouhé prsty, takže padají výhrůžky, hlavy i svaté kříže.
Na hraně frašky
Dějiny národa jsou vypjaté, ale až příliš obecné, tudíž známé. Četné sexuální scény provází umělost vášně, dialogy se nesou v poloze úvah „stejně si všichni na něco hrajeme“ a pokřivenost papalášů se dokládá jejich hrabivostí. Dech osobitosti zanechává okrajová, ale herecky silná postava Mariána Geišberga coby sedláka, jenž vlastního syna usvědčí na veřejné schůzi z kariérismu.
Klíčový okamžik, kdy se osudy zúčastněných protnou u jedné krvavé tragédie, se bohužel svým ztvárněním dostane až na hranu zmatené situační frašky, která jeho osudovost oslabí a výsledné známce ubere pět procent.
Dovětek manželského vykoupení navzdory systému již dojem jistého akademismu nenapraví – snad i proto, že české Osmy, které brzy uvede ČT, dovedou podobný okamžik vystavět naprosto čistě, bez slz, vtipně a jedinečně.
.