Ukrajinští vojáci nedaleko města Debalceve (24. září 2014)

Ukrajinští vojáci nedaleko města Debalceve (24. září 2014) | foto: Reuters

Na Ukrajině obě strany používají kazetovou munici, tvrdí organizace

  • 781
Ukrajinští vojáci i proruští separatisté na východní Ukrajině podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) používají kazetovou munici. Ta je ve více než stovce zemí zakázaná. Ukrajina obvinění popírá.

Kazetová munice obsahuje stovky malých náloží, které se rozptýlí po větším území jako samostatná výbušná zařízení. Submunice, která hned nevybuchne, fakticky zaminuje rozsáhlou plochu. Oběťmi se často stávají civilisté. K zákazu této munice se už připojilo 114 zemí světa, včetně Česka, nikoliv však Ukrajina.

Krize na Ukrajině

Uplatnění této munice v městských oblastech podle HRW porušuje válečná pravidla. Organizace během týdenního vyšetřování zdokumentovala široké uplatňování kazetové munice v bojích mezi vládními silami a proruskými povstalci ve více než deseti městech a vsích.

„Ačkoliv nebylo možné nevyvratitelně určit, kdo nese odpovědnost za množství útoků, důkazy svědčí o tom, že se vládní jednotky v Doněcku dopustily několika útoků kazetovou municí v Doněcku,“ stojí ve zprávě HRW.

„Je šokující, že zbraně, které většina zemí zakázala, se na východní Ukrajině tak rozsáhle používají. Ukrajinské úřady by se měly okamžitě zavázat, že nebudou kazetovou munici používat, a připojit se k zákazu,“ řekl Mark Hiznay z HRW agentuře Reuters.

Organizace zaznamenala 12 případů použití kazetové munice, při níž zemřelo nejméně šest lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Zjistit přesný počet obětí však nebylo možné.

Putin mluvil s Porošenkem

Prezidenti Ruska a Ukrajiny při svém úterním telefonátu zdůraznili, jak je důležité dodržovat příměří mezi Ukrajinou a proruskými separatisty, uvedl Kreml. 

Vladimir Putin a Petro Porošenko probírali také ruské dodávky plynu na Ukrajinu, sdělil úřad ruského prezidenta.

Armáda obvinění popírá

„Nepoužíváme kazetové bomby. Tu může používat pouze letectvo, ale naše letadla nelétají od vyhlášení příměří 5. září,“ uvedl armádní mluvčí Andrij Lysenko. 

Další mluvčí Vladyslav Selezňov označil obvinění za „naprosto nesmyslné“, protože „kazetové bomby či kazetová munice nejsou používané, protože jsou zakázané“. Navíc armáda podle něj nestřílí po civilistech.

Moskva stále oficiálně popírá, že by rebely podporovala zbraněmi, municí či vojáky, HRW nicméně vyzvala Rusko, aby se zavázalo nepoužívat kazetovou munici a také přistoupilo k zákazu.

Zpráva HRW se zmiňuje o raketách s kazetovou municí, které se našly nevybuchlé. Právě po explozi takové střely zahynul 2. října v centru Doněcka osmatřicetiletý švýcarský pracovník Mezinárodního výboru Červeného kříže.

Putin podle Sikorskiho mluvil o dělení Ukrajiny už v roce 2008

Předseda dolní komory polského parlamentu Radoslaw Sikorski v rozhovoru s americkým serverem Politico řekl, že ruský prezident Vladimir Putin už v roce 2008 navrhoval rozdělit Ukrajinu mezi Rusko a Polsko. Prý je Ukrajina umělý státní útvar a Lvov je polské město, čili by si ho Poláci měli zase zabrat. Před druhou světovou válkou byl Lvov a okolí, představující nyní západní Ukrajinu, součástí Polska. 

Maršálek Sejmu, který donedávna stál v čele polské diplomacie, ale později tvrdil, že jeho slova o Putinově návrhu nebyla dobře interpretována. Večer pak uznal, že se „ukvapil“ a omluvil se ex-premiérovi Donaldu Tuskovi i současné premiérce Ewě Kopaczové za to, že je přivedl do nepříjemné situace. Unáhlené výroky mohou mít pro Sikorského  nepříjemnou dohru. Jeho odstoupení žádá polská opozice.  

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov odmítl článek jako nesmysl. Ruský internetový list Gazeta.ru zase odhadl, že Sikorski asi těžce prožívá, že prohrál souboj o křeslo šéfa unijní diplomacie a už není středem pozornosti, a tak se rozpovídal o Putinových slovech, která v té době byla míněna jako žert. Moskevský zpravodaj polského deníku Gazeta Wyborcza usoudil, že Poláci nejsou pro Putina partnery v důležitých věcech, jako je pohlcení Ukrajiny.

Dělostřelba v Doněcku zasáhla místní fotbalový stadion:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video