Některá jeho více či méně kontroverzní vyjádření shromáždil francouzský list Le Figaro.
Ropná společnost je pravidelně kritizována, že má sice kolosální zisky, ale ve Francii neplatí dost na daních. Christophe de Margerie vždy daňovou optimalizaci na úkor Francie popíral. Letos v lednu před parlamentním hospodářským výborem odpověděl na ataky poslanců ironicky: „Sním o tom, že budu ve Francii platit vyšší daně.“ Nevysloveno zůstalo, že se tak nestane, protože podnikání společnosti ve Francii je ztrátové.
Známý je i díky svým vyjádřením o cenách pohonných hmot. V dubnu roku 2011 si proti sobě poštval dokonce prezidenta Nicolase Sarkozyho. „Natural bude stát dvě eura, o tom není pochyb. Otázkou je, kdy se to stane. Doufejme, že ne příliš rychle,“ řekl v době, kdy kvůli rostoucím cenám ropy ceny pohonných hmot prudce stouply. Tato krátká věta navztekala tehdejšího prezidenta Sarkozyho. „Návrhy pana de Margerieho na cenu dvě eura za litr jsou neslušné. Budu se tím zabývat,“ reagoval.
Tři roky předtím, v listopadu 2008 přitom řekl, že pokles cen ropy začíná být nebezpečný. Surová ropa tou dobou spadla pod magickou hranici 50 dolarů za barel.
Christophe de Margerie musel odrážet řadu útoků svých nepřátel, kteří často kritizovali jeho firmu za enormní zisky. „Zisk je primární odpovědností šéfa podniku. Kdybych někdy poslal Total k zemi, všichni budou plakat,“ vzkázal letos v červenci během Hospodářských setkání v Aix-en-Provence.
Útoky ale byly vzájemné. Na stejné akci v červenci 2013 se navážel do vlády: „Skutečným problémem Francie je stát. 55 procent HDP je v rukou státu, který ho spravuje s potížemi, a nikdo se nestará o podniky, tam jsme pořád ve fázi vedení za ručičku, tam pořád žádáme stát, aby se o nás postaral.“ Letos v červnu na fóru v Davosu zase v nadsázce řekl, že Evropu bychom měli brát jako rozvíjející se zemi.
V loňském rozhovoru pro časopis Le Monde zesnulý šéf Totalu odhadoval, že se podařilo díky novým technologiím oddálit ropný bod zlomu, kdy světová produkce ropy dosáhne vrcholu a poté začne klesat. „Pokud jde o ropu, odhadujeme její zásobu při současné spotřebě na dalších více než sto let. U zemního plynu je to sto třicet let,“ řekl. Produkce ropy by tak měla podle něj dosáhnout maximální úrovně mezi lety 2020 a 2025.
Jeden z posledních výroků šéfa ropné firmy se týkal břidlicového plynu. „Mějme odvahu udělat průzkum, pak o tom diskutujme,“ nabádal letos v dubnu na Fóru Libération de Rennes. De Margerie opakovaně vyjádřil svůj nesouhlas se zákonem, který prošel v roce 2011, o zákazu hydraulického štěpení, dosud jediné známé technice pro průzkum a těžbu ropy a nekonvenčních plynů. Vysloužil si za to kritiku od odpůrců břidlicového plynu a nevládních organizací, které ho, jako třeba Greenpeace, obvinily z úmyslu vést projekty „udržitelného ničení“.
De Margerie zahynul v troskách letadla v Moskvě:
