Jeho recenze mi přijde korektní, byť bych sám hru hodnotil ze zcela odlišného pohledu a nad podobnými věcmi se ani nepozastavil. Lidé v diskusi mnohdy argumentovali tvrzením, že text není objektivní. V každé učebnici žurnalistiky však objevíte tabulku žánrů, kde se jednotlivé útvary dělí na objektivní a subjektivní. A světe div se, recenze patří mezi ty subjektivní.
Pojďme se však zabývat tím, proč je text v pořádku, i když se s pohledem Petra Zeleného neztotožňuji (recenze Alien: Isolation).
Existují totiž dvě školy herního návrhu a ty odrážejí i způsob, jakým lze na hry nahlížet. Jedna škola věří, že jednotlivé tituly mají být co nejrealističtější a zábava vyplyne z toho. Druhá pak upřednostňuje maximální zábavnost před uvěřitelností. A právě z tohoto pohledu hru Zelený hodnotil a vyčítal jí určité logické nesrovnalosti.
Zastánci realismu se inspirují v reálném světě a výsledkem mnohdy bývají tituly s větší hráčskou svobodou. Extrémním příkladem je hit DayZ, který se snaží být jakýmsi „pískovištěm“.
Cílem je nabídnout co nejvíce možností, konkrétní úkoly však zcela chybí a obsah si vytvářejí sami hráči (více o titulu). Hra tedy zachází tak daleko, že musíte jíst a pít. Pokud však sníte zkažené jídlo, na čas uspokojíte hlad, zároveň se však otrávíte a bez patřičných léků stejně zhynete.
O realistické pojetí se snaží například tvůrci českých her Operation Flaspoint i Arma. A zřejmě nejvýraznějším zastáncem přístupu je herní návrhář Daniel Vávra, který stál například za Mafií a nově vytváří středověkou hru Kingdom Come: Deliverance.
Vávra věří v to, že by návrhář měl při vývoji hry situace pokud možno zažít. Pokud tedy vytváříte střílečku, měli byste navštívit střelnici či vyzkoušet paintball. V případě tvorby středověké hry je pak namístě jízda na koni nebo pohyb v brnění.
Podle starších informací Vávra s Kingdom Come: Deliverance plánuje experimentovat do té míry, že realistická má být například i rychlost pohybu. Stometrové pole tak pěšky zdoláte zhruba za minutu. Vávra je ostatně proslulý svou kritikou nelogičnosti ve hrách, a bylo by proto zajímavé přečíst si jeho pohled na Alien: Isolation. Tuším, že by se bez výtek k logice také neobešel.
Právě proto věřím, že je pohled Petra Zeleného zcela korektní. Sám jsem ale zastáncem odlišného přístupu a realismus má dle mého názoru často negativní dopad na zábavnost. Smrt po zásahu jednou kulkou možná odpovídá skutečnosti, ve hře po síti mne ale spíš obtěžuje.
Stejně tak by bylo realistické trávit většinu času v Grand Theft Auto 5 v dopravních zácpách. Tvůrci totiž město modelovali podle Los Angeles, které je nekonečnými kolonami proslulé. Veliká zábava by to ale asi nebyla, že?
Upřímně věřím, že je pro řadu her nejlepší jakoukoliv logiku zcela opomenout. Oni ostatně ani Orkové vrhající ohnivé koule nejsou příliš realističtí a přitom s nimi pracuje téměř každá fantasy hra. Je to ale jen jeden ze dvou přístupů a odsuzovat ten druhý mi přijde zbytečné. Věřím totiž, že lidé mají nárok i na odlišné názory.
