„Nejsilnějším argumentem je bezpečnost práce a rychlost, s jakou se vypořádáte s ohromným objemem dřeva,“ říká Václav Brom ze společnosti Mountfield. To je také důvod toho, že cirkulárky dosud nevymizely z všeobecného povědomí a dosud se prodávají.
„Dřevo na topení pořežete samozřejmě i řetězovou pilou, kdo však potřebuje řezat hodně, určitě po čase trápení sáhne po okružní pile. Zvlášť když už dnes práce s ní není sázkou o prsty, polena se vůbec nedotýkáte,“ vzpomíná na cirkulárky, s jakými většinou pracovali naši rodiče.
Vlastně se tu ukazuje, že řetězová pila poslouží, ale její síla je hlavně v lese a při práci se dřevem na zahradě (nebo v okolí domu), původně to její vynálezci tak i mysleli. A do oblasti přípravy dřeva na topení se dostala spíše z nouze u lidí, kteří nechtějí kupovat další jednoúčelový stroj do domu.
My jsme si vyzkoušeli, že použití okružní pily je daleko snazší, tělo zdaleka nedostává tolik zabrat jako při práci s řetězovou pilou. Kolébkovou zvládne i netrénovaná „kancelářská myš“ jako my.
Zuby pily z tvrdokovu jsou podstatně robustnější než u řetězové pily, proto snáze přežijí i nějaký ten hřebík, i když výrobce řezat do kovu rozhodně nedoporučuje. Pokud už dojde k výraznému otupení, což při běžné práci s tímto strojem může trvat i řadu měsíců, můžete nechat kotouč nabrousit. Počítejte tak zhruba s pětikorunou za zub, obvykle jich na průměru 700 mm bývá 56. V nejhorším případě lze vyměnit celý kotouč, tady se podle výrobce a kvality kotouče pohybují ceny mezi dvěma a čtyřmi tisíci. Osazení středu je obvyklé, v rozměru 700/30 mm.
Než se rozhodnete ke koupi, ujistěte se, že máte k dispozici tři fáze, tedy 400 V, jističe 16 A. Pro spolehlivý provoz nekupujte pily s menším příkonem než 4000 wattů. V opačném případě se budou u tvrdšího dřeva dusit, respektive spíše nebudou pracovat s takovým výkonem nebo s maximálně možným průměrem dřeva.
