Sdělila to lotyšská volební komise. Podle ní má sociálnědemokratické Centrum shody, reprezentující ruskou menšinu, přes 23 procent hlasů. Premiérčina Jednota za ním zaostala s 21,6 procentem hlasů.
Proruská strana ale s největší pravděpodobností nedokáže najít vládní partnery, aby si zajistila parlamentní většinu. Tu si udržel vládní blok s pohodlnými 58 procenty.
O vítězství vládní koalice hovořily už předběžné výsledky, zveřejněné v noci na neděli volební komisí. Po sečtení asi 40 procent hlasovacích lístků předběžné výsledky ukazovaly, že koalice má 57 procent voličů, Centrum shody 24 procenta.
Z 1,5 milionu oprávněných voličů přišlo k hlasovacím urnám necelých 59 procent.
Popularitu vládni koalice podkopala léta tvrdé úsporné politiky, vynucené globální finanční krizí. Letošní krize na Ukrajině však náladu v zemi se silnou ruskou menšinou změnila a vyvolala mezi Lotyši obavy ze záměrů Ruska v Pobaltí. Vláda na to reagovala posílením výdajů na obranu a spojila se s oběma sousedními pobaltskými zeměmi v tlaku na zvýšení přítomnosti aliance NATO v oblasti.
"Tyto volby jsou kvůli tomu, co se děje na Ukrajině, jiné než ty minulé," řekla podle agentury Reuters premiérka Straujumaová po odevzdání svého hlasu. "Situace tam opět eskaluje a lidé mají strach z dalšího dění, protože máme hranice s Ruskem," dodala.
Podle odhadu lotyšské tiskové agentury LETA využilo práva volit jen 57 procent oprávněných voličů, což bylo nejméně od získání nezávislosti země v roce 1991. Ze dvou milionů obyvatel pobaltské republiky má právo hlasovat asi 1,5 milionu voličů. Nepatří k nim ale kolem 320.000 Rusů, kteří po odtržení Lotyšska od Sovětského svazu přišli o občanství.
Zemi v roce 2008 výrazně zasáhla globální úvěrová krize, což ji přinutilo požádat o mezinárodní pomoc a přijmout drastická úsporná opatření. Nyní ale lotyšská ekonomika patří opět k nejrychleji rostoucím v Evropě a dává se za příklad úspěšného fungování úsporné politiky. Letos se Lotyšsko stalo osmnáctým členem eurozóny.
