Generál Pavel: Nálety jsou správné, islamisté jsou bezprostřední hrozba

  • 262
Údery na ozbrojence z organizace Islámský stát, které v noci na úterý USA rozšířily i na území Sýrie, jsou podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla naprosto správné. Řada bojovníků džihádu má pasy členských zemí NATO, do nichž se může vrátit, řekl Pavel v rozhovoru pro pořad Kauza dne Rádia Impuls.

„Považuji to (vzdušné údery, pozn. red.) za naprosto správné, protože organizace, která se nazývá Islámský stát, je skutečně potenciálně velice nebezpečná nejen pro region, ale i pro všechny členské země NATO. V Sýrii a Iráku jako zahraniční džihádisté bojují stovky obyvatel zemí NATO, kteří mají jejich pasy a kteří se budou v různých obdobích vracet zpátky do těchto zemí, kde budou představovat bezprostřední bezpečnostní riziko,“ řekl generál.

V rozhovoru pro Rádio Impuls pak Pavel, čerstvě zvolený do čela Vojenského výboru NATO, doplnil, že je zapotřebí, aby členové NATO a EU k tomuto problému zaujali jasný postoj a koordinovali své akce.

Pavel pak pro iDNES.cz zdůraznil, že NATO je efektivní v používání vojenských nástrojů, ne však primárně zaměřené na obnovu rozvrácených zemí. „K tomu je třeba velice úzká spolupráce s dalšími organizacemi, s EU, OBSE, OSN a dalšími. Dnes je na stole plán opatření, jejichž součástí je i rozšíření této spolupráce tak, aby každá z organizací dělala to, v čem je nejlepší,“ řekl iDNES.cz. „V Afghánistánu je NATO dobré k potlačení povstaleckých skupin a zajištění základního bezpečnostního rámce, ale má minimum nástrojů k budování státních institucí - justice, infrastruktury, která generuje pracovní místa a příjmy, s nimiž může stát dále hospodařit. To jsou věci, které NATO není schopno zabezpečit, na které není stavěno,“ dodal Pavel.

Generál vysvětlil, že nebude přímým velitelem vojáků NATO. „Předseda vojenského výboru vede jedno ze dvou hlavních aliančních těles vedle Severoatlantické rady, je hlavním vojenským odborným poradcem generálního tajemníka,“ řekl Pavel.

Smysl své funkce vidí v dosahování konsenzu v otázkách, které vojenští zástupci členských zemí NATO vnímají rozdílně (více o chodu vojenského výboru zde).

Volba „svědčí o velice pěkné reputaci Česka“

„To, že máme na to, abychom našeho kandidáta poslali do soutěže o místo předsedy, a uspěli jsme, svědčí o velice pěkné reputaci našeho státu,“ dodal Pavel.

Na doplňující otázku iDNES.cz, za co bude cítit největší zodpovědnost, uvedl, že alespoň v počátečním období zejména za to, aby Češi ve vedení výboru nezklamali a prokázali, že už pro takto významný post dozráli. Vojenský výbor totiž v minulosti vedli volení zástupci jen osmi členských zemí NATO. „Bude to hodně o jednání, překonávání problémů jednotlivých zemí, nacházení společné řeči na mnoho věcí, které nejsou jednoznačně vnímány,“ řekl generál.

Rusko vždy vnímalo NATO jako protivníka

Rozhovor pro Rádio Impuls se stočil i na téma rusko-ukrajinského konfliktu. „V Alianci jsme dlouho chtěli věřit tomu, že nastala éra dlouhodobého partnerství, na nejvyšší úrovni byla ustavena rada NATO-Rusko. Do značné míry bylo přání otcem myšlenky. Na straně Ruska tomu bylo jinak, Rusko nikdy ve svých dokumentech nehovořilo o NATO jako o partnerovi. Vždycky uvádělo, že NATO je protivník, to v tom lepším případě, v horším bylo nazýváno nepřítelem,“ řekl Pavel.

Dodal, že ruský prezident Putin přitvrdil v zahraniční politice a začal testovat, co si ve vztahu k NATO může dovolit. „Možná i díky vlažnému přístupu na straně NATO k této potenciální hrozbě došla situace až do dnešního stavu. Myslím si, že jak na úrovni vojáků, tak politiků v Alianci je jasné, že pokračování toho trendu bylo neúnosné,“ uvedl Pavel.

Doplnil, že přes ujišťování oficiálních ruských činitelů „je evidentní, že ruská přítomnost tam (na východě Ukrajiny, pozn. red.) je, že je poměrně masivní po stránce vojáků i výzbroje či finanční pomoci“. Konflikt podle něj nelze vyřešit vojenskými prostředky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video