I když dal Hradci Králové (3:1) dva góly, stejně se nejvíc mluvilo o situaci, kdy minul z jednoho metru. Ve 48. minutě se balon odrazil od hrudníku Ladislava Krejčího a možná by doletěl až do sítě. V tom zasáhla špička Lafatovy kopačky a poslala míč nad břevno.
"Myslel jsem si, že za mnou ještě stojí protihráč, tak jsem to chtěl pojistit. To snad ani nešlo nedat. To by se mi stávat nemělo," divil se Lafata s pousmáním.
Pouhou půlminutku poté sparťanský kapitán skóroval a otočil výsledek z 0:1 na 2:1.
Co se stalo v úvodu, že vás Hradec zaskočil?
Trochu jsme zaspali, chyba v koncetraci. Naštěstí se to stalo brzy, takže jsme měli čas všechno otočit. Zaplaťpánbůh se to povedlo. Rychlé vyrovnání nás uklidnilo. Zrychlili jsme hru, začali víc využívat křídla a šance přicházely. Dneska jsme hráli trpělivě.
Při čtvrteční Evropské lize v Neapoli vám narozeninová oslava nevyšla. Vychutnal jste si ji až s třídenním zpožděním?
Víte, ono ve třiatřiceti letech není ve fotbale moc co slavit... Jsem rád, že jsme vyhráli. Moje dva góly jsou jen něco navíc.
Přes dvacet minut vám trvalo, než jste únavu z Neapole setřásli. Souhlasíte?
Neřekl bych, že to bylo únavou. Prostě jsme zaspali a Hradec nám dal gól.
Ale copak jste necítili těžké nohy? Ve čtvrtek večer zápas, v neděli odpoledne další. A zrovna vy máte velice náročnou sérii včetně reprezentace.
Ano, je to náročné, ale kdybychom nehráli, tak stejně trénujeme. Takhle je to lepší. Zápas je mnohem zajímavější než trénink. Všichni jsme snili o tom, že budeme hrát evropské poháry. Chtěli jsme mít program takhle náročný. Když někdo z nás nemůže, tak máme dostatečně široký kádr, aby si mohl odpočinout. My ostatní musíme valit dál.
Prozradíte, jak zněly motivační věty před Hradcem?
Stačí si vzpomenout, jak jsme tu v květnu přebírali pohár pro mistra ligy. Furt je o co hrát, ať proti nám stojí kdokoli. Motivaci máme pořád, protože jdeme znovu po titulu.
