Češi objevili v Antarktidě kosti ještěra. Žil před 75 miliony let

Čeští geologové v průběhu deseti let terénních výzkumů v Antarktidě našli v mořských sedimentech velké množství unikátních zbytků zkamenělých živočichů a rostlin. Mezi nejvýznamnější nálezy patří kosterní pozůstatky velkého vodního ještěra plesiosaura, fosilní schránky obřích amonitů a loděnek nebo zkamenělá dřeva stromů.

Kolekci veřejnosti představili poprvé sami účastníci expedic při příležitosti 95. výročí založení České geologické služby (ČGS).

Jeden z nejvýznamnějších nálezů byl učiněn na ostrově Vega. Tam vědci narazili na zkamenělé úlomky kostí.  Část kostry druhohorního mořského ještěra plesiosaura poté vyzvedli.

Po následující čtyřměsíční cestě se vzorky dostaly do laboratoří České geologické služby. Její preparátoři strávili stovky hodin jejich čištěním, mechanickou a chemickou preparací a konzervováním.

„Dnes už víme, že většina nalezených kostí představuje téměř celou pánev, hrudní, bederní a ocasní obratle, části končetin a dobře se zachovala část hrudního koše s úlomky žeber. Máme dokonce i výplň žaludku. Dlouhokrcí mořští plazi totiž často polykali křemenné valounky - tzv. gastrolity, které jsme nalezli v bezprostředním okolí hrudních obratlů,“ vysvětlil objevitel kostry Radek Vodrážka.

Nalezený exemplář náleží vyhynulé čeledi Elasmosauridae (řád Plesiosauria), byl to dospělý jedinec dlouhý asi 6 metrů.

Pod ledem se zachovalo dřevo, listy i pyl

V mořských sedimentech svrchnokřídového stáří se vedle zbytků plesiosaura podařilo nalézt i zkamenělé ryby, loděnky, amonity, raky a stovky dalších fosilií, kteří obývali dno moře v této oblasti před 75 miliony let.

Češi v Antarktidě

Fosilní fauna a flóra oblasti Antarktického poloostrova je stále více v popředí zájmu badatelů. Paleontologický výzkum této oblasti se datuje teprve od druhé poloviny 80. let minulého století. Toto území tak z globálního hlediska stále představuje nejméně prozkoumanou lokalitu.

Čeští geologové působí v oblasti Antarktického poloostrova od roku 2003, kdy prováděli první průzkum pro budoucí stavbu české polární stanice. V rámci projektů Ministerstva životního prostředí vytvořili mimo jiné první geologickou mapu severní části ostrova Jamese Rosse.

Paradoxem je, že ačkoli je dnes Antarktida nehostinným a nejchladnějším kontinentem s několikakilometrovou ledovou pokrývkou, mezi nejčastější fosilie, které se zde vyskytují, patří zkamenělé rostliny.

„Právě fosilní dřevo, listy a pyl jsou unikátní pokladnicí informací o teplotě, srážkách a sezónnosti klimatu v historické minulosti Země,“ říká Jakub Sakala z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, který se zúčastnil jedné z expedic, během níž našel zkamenělé dřevo, které na první pohled vypadalo jako dřevo jehličnanu - angiospermy. Je to nejstarší fosilie tohoto druhu z Antarktidy.

Geologové ČGS pracovali na Antarktickém poloostrově a na ostrovech James Ross, Seymour a Vega. „Výsledky naší práce dokládá kromě jiného přes padesát vědeckých publikací a odborných map, zpravidla publikovaných v renomovaných zahraničních časopisech,“ řekl Zdeněk Venera, ředitel ČGS.

Geology zaměstnal převoz, čištění a preparace

„Nedílnou součást geologických prací na Antarktidě - vedle mapování, geochemie, vulkanologie, klimatologie a dalších studií - představoval paleontologický výzkum. Dnes proto představujeme ty největší paleontologické objevy z expedic,“ říká Petr Mixa z ČGS, vedoucí programu geologického výzkumu Antarktidy.

Nálezy bylo možné zveřejnit až s časovým odstupem. Časově a logisticky náročný byl už jen samotný převoz zkamenělin z Antarktidy do České republiky. Další čas potřebovali odborníci na čištění, preparaci a studium materiálu. „Časově nejnáročnější preparace byly ukončeny právě nyní, vznikla i první obrazová rekonstrukce,“ dodává Petr Mixa.

Paleontologové nyní připravují velkou výstavu, která bude slavnostně otevřena v září příštího roku v Chlupáčově muzeu historie Země na Albertově v Praze.