Islámský státOBAMA: USA udeří i na islamisty v Sýrii SVĚDECTVÍ: Jezídka popsala krutovládu islamistů NÁVRAT: Britové řeší, co se svými islamisty JEZÍDOVÉ: Paví lidé čelí genocidě VRAŽDY NOVINÁŘŮ: Islamisté nás zasáhnou přímo v obýváku BOMBARDOVÁNÍ: USA udeřily na Islámský stát OMAR ČEČENEC: Syn křesťana velí džihádistům VYRABUJ A PANUJ: Kde berou džihádisté peníze? SOUMRAK AL-KÁIDY: ISIL už džihádisty láká víc ŠÉF ISLAMISTŮ: Z malého fotbalisty vyrostl mozek džihádu DŽIHÁD NA SÍTI: Islamisté ukazují popravy i koťátka |
„Americký prezident mluvil přímo o možnosti útoku amerických ozbrojených sil proti ISIL (Islámský stát v Iráku a Levantě, nyní vystupuje jen jako Islámský stát) v Sýrii, a to bez souhlasu legitimní vlády,“ vysvětluje důvody ruské nespokojenosti mluvčí moskevské diplomacie Alexandr Lukaševič.
„Spojené státy dlouho zavíraly oči nad počínáním radikálních živlů v Sýrii, protože předpokládaly, že je využijí ke svržení legitimní vlády v Damašku. Ale nakonec si uvědomily rozsah pohromy, která postihla prakticky celou oblast Blízkého východu,“ řekl Lukaševič o Obamově strategii.
Ještě horší je podle Moskvy to, že Washington "není schopen zřeknout se dvojího metru" a "snaží se nahradit kolektivní boj s mezinárodním terorismem dvojsmyslnými manévry". Spojené státy totiž na jedné straně pomáhají irácké vládě v boji proti islamistům, současně však Obama žádá Kongres o půl miliardy dolarů na podporu syrské opozice, která se "ve svém celku jen málo odlišuje od radikálů z Islámského státu", dodal Lukaševič.
Obama ve svém projevu obhajoval rozhodnutí udeřit na Sýrii tím, že Islámský stát ohrožuje přímo Spojené státy. „Dal jsem jasně najevo, že dopadneme teroristy, kteří ohrožují naši zemi, ať jsou kdekoli," uvedl Obama ve středečním projevu. „To znamená, že se nebudu rozpakovat podniknout akci proti ISIL v Sýrii, stejně jako v Iráku,“ prohlásil. (Více o postoji Washingtonu čtěte zde).
Obamu obvinila ve čtvrtek z agrese i syrská vláda. „Jakákoliv akce bez schválení syrské vlády je agresí proti Sýrii,“ řekl novinářům v Damašku ministr syrské vlády Ali Haidar. „Musí tam být spolupráce se Sýrií, koordinace se Sýrií a schválení jakékoliv akce syrskou vládou, ať už jde o vojenskou akci nebo ne,“ dodal.
Rozervaný Londýn, váhavá Čína a znepokojený Írán
Britský ministr zahraničí Philip Hammond prohlásil, že se Londýn na vojenské intervenci v Sýrii podílet nebude. Toto rozhodnutí prý ani nemíní do budoucna "přehodnocovat". Podle televize SkyNews přitom ale premiér David Cameron s postojem Obamy projevil souhlas. Cameronův úřad k tomu doplnil, že britská vláda "není ve stádiu, aby o vojenské intervenci přijímala rozhodnutí".
Čína na Obamovu nejnovější strategii boje proti radikálům v Sýrii a Iráku reagovala zatím opatrně. Jak uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, svět by měl bojovat s terorismem, zároveň by však měla být respektována suverenita jednotlivých zemí. Podle čínského ministerstva zahraničí je třeba se postavit společně teroristické hrozbě, která znamená „novou výzvu“ pro mezinárodní spolupráci.
„Zároveň ale i v mezinárodním boji proti terorismu musí být dodržováno mezinárodní právo a svrchovanost, nezávislost a územní celistvost dotčených zemí musí být respektovány,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí.
Washington chce v tažení proti IS úzce spolupracovat s novou iráckou vládou. Podle Obamy budou Spojené státy stát v čele široké mezinárodní koalice, která proti islamistům vzniká. Právě tato široká koalice se však nelíbí íránské diplomacii. „Takzvaná mezinárodní koalice pro boj s hnutím ISIL ... je zahalena vážnými nejasnostmi a existují závažné pochybnosti o jejím odhodlání skutečně bojovat s kořeny, které vyvolávají terorismus,“ uvedla mluvčí íránského ministra zahraničí.
Kerry a jeho začínající blízkovýchodní koalice
Spojené státy se v odpoledních hodinách dohodly s deseti arabskými zeměmi na jednotném vojenském postupu proti extremistům z Islámského státu. „Spojené státy, Egypt, Irák, Jordánsko, Libanon a šest dalších států Perského zálivu oznámilo, že chtějí společně zastavit financování a přísun dalších bojovníků Islámskému státu. Zároveň chtějí pomoci obnovit společenství, které je v současné době brutalizováno touto skupinou,“ uvádí státy ve společné zprávě, kterou zveřejnily po celodenních debatách v saúdskoarabské Džiddě.
Mezi účastníky konference byl i americký ministr zahraničí John Kerry, který se snaží vytvořit na Blízkém východě širokou koalici proti IS. Ta by podle jeho představ měla sdružovat až 40 zemí. Pro úspěch ofenzivy proti IS je hlavně zapotřebí stabilizovat politickou situaci v Iráku, který je oslaben vnitropolitickými spory.
K letům nad Irák startují Američané z letadlové lodi:
8. srpna 2014 |
