Obama má v noci na čtvrtek v televizním přenosu vysvětlit svou strategii boje proti islámským radikálům v Iráku a Sýrii. Kampaň podle dostupných informací potrvá tři roky a přesáhne tak Obamův mandát (více čtěte zde).
Boje v IrákuJEZÍDOVÉ: Paví lidé čelí genocidě BOMBARDOVÁNÍ: USA udeřily na Islámský stát OMAR ČEČENEC: Syn křesťana velí džihádistům VYRABUJ A PANUJ: Kde berou džihádisté peníze? SOUMRAK AL-KÁIDY: ISIL už džihádisty láká víc ŠÉF ISLAMISTŮ: Z malého fotbalisty vyrostl mozek džihádu DŽIHÁD NA SÍTI: Islamisté ukazují popravy i koťátka |
Lidé z prezidentova okolí plán popisují jako mnohem komplexnější, než byly například cílené údery USA proti al-Káidě v Jemenu, Pákistánu i v jiných zemích.
Obama však musí ještě vyřešit řadu problémů: jak vycvičit a vyzbrojit jednotky na boj proti islamistům v Sýrii, jak zabránit tomu, aby ze situace vytěžil syrský prezident Bašár Asad, a jak zapojit váhavé Turecko a Saúdskou Arábii, píší New York Times.
Právě obavy z toho, že by USA svým zákrokem pomohly Asadovi, jsou podle amerického deníků příčinou toho, že s jeho schválením Obama váhal.
Nyní prezident prohlásil, že má dostatečné pravomoci k tomu, aby rozšířil americkou operaci proti islamistům, přesto ale požádá Kongres, aby tento krok podpořil, píše BBC.
Kerry přijel do Bagdádu, Sadr odsoudil spolupráci s „okupanty“
Americký ministr zahraničí John Kerry mezitím přijel do Bagdádu, kde se setkal s novým iráckým premiérem Hajdarem Abádím a ocenil jeho odhodlání k reorganizaci armády i politickým reformám.
„Je nezbytné, aby Irák do vládnutí zapojil všechny složky společnosti,“ řekl Kerry. Abádí podle něj chce rychle co nejrychleji vyřešit problém ropných kontraktů (které jsou klíčové mimo jiné pro vztahy s Kurdy) a také zapojit menšinové sunnity do vlády.
Parlament tento týden schválil Abádího vládu, klíčové posty ministrů vnitra a obrany jsou ale zatím neobsazeny. Narozdíl od svého předchůdce Núrí Málikího se Abádí těší podpoře většiny iráckých politických frakcí, stejně jako Íránu a Spojených států.
Šíitský duchovní Muktada Sadr nicméně prohlásil, že by Irák neměl spolupracovat se Spojenými státy, jež nazval okupanty. Sadr byl od začátku spojenecké invaze do Iráku v roce 2003 ostře proti přítomnosti amerických vojáků a jeho šíitské milice původně na Američany útočily. Nakonec se ale Sadr přiklonil na stranu těch, kdo bojovali proti al-Káidě.
Šíité se zapojili i do boje proti Islámskému státu, Sadr nicméně i tentokrát vystupuje proti Spojeným státům. „Chceme, aby Irák spolupracoval se sousedními zeměmi a spojenci, ale ne s okupanty,“ řekl duchovní v době Kerryho jednání s Abádím.
Americká armáda už od srpna útočí na islámské radikály v Iráku:
14. srpna 2014 |
