Povstalci v Doněcku pózují se svým bojovým psem jménem Holka, který má na krku...

Povstalci v Doněcku pózují se svým bojovým psem jménem Holka, který má na krku připevněný granát (4. září 2014) | foto: AP

Politolog: Příměří se Putinovi hodí, Ukrajinu chce rozložit vnitřně

  • 1085
Proč Vladimir Putin souhlasil s příměřím v Donbasu? Hodí se mu to, jelikož zapadá do jeho nové strategie: chce Ukrajinu rozložit vnitřně, nikoli násilím. Kromě toho Moskva již začala pociťovat ekonomické sankce. V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl politický geograf Michael Romancov.

Jaký má význam dnešní dohoda o příměří, když povstalci okamžitě prohlásili, že budou dál usilovat o odtržení?
Myslím, že to má obrovský význam v tom, že poprvé se znepřátelené strany dohodly na neutrální půdě. Moskva i Kyjev tomu daly rámec. A hlavně přestanou umírat lidé.

Michael Romancov

Michael Romancov

  • zabývá se politickou geografií, geopolitikou a Ruskem
  • získal titul Ph.D. na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
  • přednáší na UK a na Metropolitní univerzitě v Praze

I dnes ale stále pokračovaly boje u Mariupolu. Dá se očekávat, že okamžitě ustanou?
Bylo by optimální, kdyby okamžitě ustaly, ale podle mých informací se tam stále bojuje. Uvidíme, jestli se s příchodem tmy zastaví. Pokud ne, tak je evidentní, že příměří vyletělo komínem. Pokud boje ustanou, znamená to, že mír alespoň dočasně trvá.

Je šance, že příměří bude trvalé, když separatisté stále chtějí odtržení?
Nevíme, jestli toto sdělení není jen jejich rétorická figura. Vycházím z toho, že separatisté nejsou svébytná entita, ale že je manipuluje Moskva. A Moskva teď opakovaně dala najevo, že udržení teritoriální celistvosti Ukrajiny je její prioritou.

Dá se těmto prohlášením věřit?
Myslím, že dávají smysl, protože pokud budou tato území součástí Ukrajiny, tak má Moskva naprosto zásadní možnost destabilizovat Ukrajinu vnitřně, politicky, bez použití fyzického násilí. Rozpoutání konfliktu Moskvě uškodilo v očích světové veřejnosti. Pokud chce Putin změnit taktiku - a já si myslím, že ano -, tak pro něj je výhodné, aby tyto regiony zůstaly součástí Ukrajiny.

Jednotlivé body příměří zatím nebyly zveřejněny. Myslíte, že obsahují i Putinův sedmibodový plán?
Porošenko hovořil o tom, že většina bodů, o kterých se jednalo, byla z jeho mírového plánu, ale zároveň tam na programu byly i body prezidenta Putina. Ale to je zatím spíše jakýsi program schůze. Jaké budou výsledky, o tom se můžeme v tomto okamžiku jen dohadovat.

Putin požadoval i stažení ukrajinských vojáků z východu země. Není to v rozporu s prohlášením, že Rusko chce zachovat územní celistvost Ukrajiny?
Nemyslím si to, protože Rusko říká: „Chceme udržet územní celistvost Ukrajiny, ale zároveň obyvatelstvo na východě musí mít svoje práva.“ Je to určitě krok, který destabilizuje Ukrajinu, ale je v logice ruského postupu.

Krize na Ukrajině

Na tom Putinově plánu je ale zároveň zajímavé, že hned první bod míří na proruské ozbrojence. První bod zní: „Ozbrojenci musí přestat útočit.“ Dosud vždycky začínal tím, že na prvním místě byly požadavky mířené na Ukrajinu. Poprvé na prvním místě zmiňuje povstalce, byť to je jen trik, jak odpoutat  pozornost od toho, co je podstatné.

Nemůžou to separatisté brát jako zradu ze strany Ruska?
Myslím, že separatisté dělají prostě to, co po nich Rusko chce. Ti kteří začali mluvit o tom, že je Moskva zrazuje, což byl třeba Igor Strelkov, už tam nejsou.

Myslíte, že Kyjev se skutečně z východu stáhne?
Pokud na to Kyjev přistoupí absolutně, tak to znamená, že tyto oblasti ztratil. Lze uvažovat o tom, že se na ta území dostane nějaká mezinárodní pozorovací mise. OBSE nebo OSN. Je možné, že se bude vyjednávat o různých mezikrocích.

Proč se jednání v Minsku neúčastní přímo hlavy státu, ale „jen“ jejich zástupci?
Nejsou tam především proto, že Putin tvrdí, že to není věc, která by se ho jakkoli týkala. Tvrdí, že Rusko není součástí toho konfliktu. Porošenko tam není proto, že by tam neměl svůj protějšek. Jsou tam jejich zástupci, což je paradoxně možná lepší, protože pokud to jsou rozumní lidé, tak se dá předpokládat snaha o nalezení rychlého kompromisu, který by umožnil ukončit násilí.

V sobotu má z Ruska do Donbasu vyrazit další humanitární konvoj. Není to další provokace, která by mohla ohrozit příměří?
Předpokládám, že se o tom v Minsku bude jednat. Ale především ten první konvoj, který tam dojel, byl poloprázdný. Když se vrátil do Ruska, tak se ukázalo, že odvezl zařízení z ukrajinských továren. Ruská strana pak prohlásila, že zařízení z těch továren byla evakuována do Ruska.

Jinými slovy, Rusko už provedlo invazi na Krymu, pak humanitární konvoj „evakuoval“ továrnu. Je otázka, co budou dělat dál. Každá z těch věcí je v absolutním rozporu s mezinárodním právem a s pravidly slušného chování.

Čili situace je nyní taková, že východní území oficiálně zůstávají součástí Ukrajiny?
Ano. Pro Putina je nejlepší cesta, že bude zastaven fyzický konflikt. Území nevyhlásí nezávislost. Tím pádem on bude jejich prostřednictvím moci trvale destabilizovat Ukrajinu.

Měly na Putinovo jednání vliv západní sankce?
Myslím, že se spojilo několik věcí dohromady. Sankce začaly působit, což tvrdí všichni ekonomové, kteří se věnují Rusku. Prezident Putin je obratný v tom, že si dokáže vždycky zajistit první místo na obrazovkách. Věděl, že se sejde summit NATO, že Obama bude v Tallinnu a na oba dny připravil něco, co strhává mediální pozornost k němu.

Poražená je Ukrajina, Rusko i my všichni

Dá se v této situaci někdo považovat za vítěze?
Myslím, že ne. Je tu jeden velký poražený a to je Ukrajina a její obyvatelé. Byla rozervaná válkou, je tam spousta mrtvých, obrovské materiální i morální škody.

Vítězem v žádném případě není Rusko, protože se díky činům svého prezidenta opět dostalo ve slušné společnosti do izolace. Navíc začíná pociťovat ekonomické problémy. Poražení jsme samozřejmě také my všichni, protože už se nemůžeme těšit z toho, že v Evropě je mír. Mír, který trval od roku 1945, Vladimir Putin zlikvidoval.

Za jak dlouho by se situace na Ukrajině mohla definitivně uklidnit?
Je evidentní, že krize na Ukrajině potrvá strašně dlouhou dobu. Pokud jde o Evropany, tak první horizont je vypršení lhůty sankcí, která byla stanovena do července příštího roku. Uvidí se, jestli tou dobou bude možné sankce už odvolat a začít pracovat na normalizaci trhu, nebo jestli budou prodlouženy.

Co si myslíte o čtvrtečním vyjádření Miloše Zemana, že na Ukrajině k žádné ruské invazi nedošlo?
Prezident před chvílí v televizi velmi komplikovaně a dlouze vysvětloval, co řekl a co neřekl. Nevím, jaký přesně byl jeho původní výrok, protože on vždycky samozřejmě tvrdí, že ho novináři dezinterpretovali.

To, co tam vysvětloval, v zásadě nebylo problematické. Řekl, že Ukrajina nepochybně čelí ruské agresi, ale že to není invaze, protože invaze je to a to. Problém je, že on si vysvětluje pojmy podle sebe a potom se diví, že mu svět nerozumí. Nebo možná ho těší, že mu svět nerozumí.

Další věc je, že politik, který není schopný srozumitelně se vyjádřit, je prostě špatný politik. Miloš Zeman chtěl buď úmyslně strhnout pozornost, nebo si uvědomil, že přešlápl a začal couvat a proto to krkolomné dlouhé vysvětlování, co ta slova měla znamenat. V každém případě to je buď politická chyba, nebo nekompetentnost.

Miloš Zeman a jeho výroky k Ukrajině v pořadu Pressklub na Frekvenci 1:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video