„Mohu rovnou říci: Rusko je daleko od toho, aby se nechalo vtáhnout do nějakých rozsáhlých konfliktů. Nechceme to a ani se k tomu nechystáme,“ řekl Putin. „Dovoluji si připomenout, že Rusko je jednou z nejsilnějších jaderných velmocí. To nejsou slova, ale skutečnost,“ dodal. „Síly jaderného odstrašování“ Rusko podle Putina hodlá dále posilovat. Putin k novinářům promluvil na pátečním setkání s ruskými mládežníky u jezera Seliger.
Krize na UkrajiněPOROŠENKO: Rusové vpadli na Ukrajinu MINSK: Putin a Porošenko usedli k jednacímu stolu PARAGÁNI: Ukrajinci zadrželi ruské výsadkáře FAŠISTÉ? Letitá ruská nadávka v novém balení VŮDCI POVSTALCŮ: Rusy ve vedení nahradili Ukrajinci BÍLÝ KONVOJ: Humanitární kamazy se vrátily do Ruska TVRDÉ SANKCE: Evropa trestá Rusko VÁLKA NA PULTECH: Rusko zakázalo dovoz potravin ze Západu BATALION AZOV: Bojovníci ve stínu vlčí runy SMLOUVA S EU: Ukrajina podepsala pakt, který odstartoval revoluci PROPAGANDA: Jak se manipuluje se zprávami ZKÁZA BOEINGU: Vše o pádu letu MH17 |
„Jakkoli je to smutné, připomíná mi to události z druhé světové války, kdy německá fašistická vojska obléhala naše města, třeba Leningrad, a cíleně střílela jejich obyvatele. Vidíte, k čemu jsme dospěli? Je to katastrofa,“ řekl o ostřelování obklíčených povstaleckých bašt, Doněcka a Luhanska, Putin.
S ohledem na tuto situaci má prý ruský prezident „úplné pochopení“ pro to, že povstalecké milice se nyní snaží „vojenskou a humanitární operací od svých měst co nejdále odehnat děla a raketomety ukrajinské armády, aby nemohly zabíjet lidi“. Ukrajinští vládní vojáci podle něj úmyslně pálí do obytných čtvrtí, aby je zničili a potlačili vůli k odporu.
Podle Putina je teď jasné, že by Krym sdílel osud východu Ukrajiny, kdyby jej „neochránilo“ Rusko. „Krym jsme neanektovali, nezabrali, ale ochránili. Dali jsme lidem možnost, aby se vyslovili, a rozhodnutí jsme respektovali,“ tvrdil v narážce na březnové připojení ukrajinského poloostrova k Rusku po sporném referendu, zorganizovaném pod dohledem ruských vojáků. Avšak podle prezidenta lidé tehdy „cítili a chápali, že jsme v právu, že musíme obnovit historickou spravedlnost, která byla porušena nezákonným předáním Krymu Ukrajině“ v roce 1954 tehdejším sovětským vedením.
Kyjev odmítl vyvést své vojáky, tvrdí Putin
Na adresu svých odpůrců poznamenal, že když ruští vojáci za první světové války prolévali krev na frontě, bolševici v zázemí rozvraceli stát, který nakonec válku prohrál. „Byla to naprostá zrada národních zájmů (...), ale i takoví lidé jsou dnes u nás.“ Putin je však přesvědčen, že takoví lidé se už nikdy nedostanou k moci.
Ruský prezident také uvedl, že mu ukrajinský prezident Petro Porošenko v Minsku slíbil propustit ruské výsadkáře zajaté tento týden na Ukrajině (více o setkání obou státníku zde). Je to prý jen technická otázka.
ČR kritizuje postup RuskaČeské Ministerstvo zahraničí v pátek vydalo tiskové prohlášení, ve kterém kritizuje postup Ruska na východě Ukrajiny. Považuje ho za „za zásadní ohrožení míru a stability v celé Evropě“. Kroky Ruské federace jsou podle ministerstva „v rozporu nejen se základními normami mezinárodního práva, ale také s nedávnými ujištěními prezidenta Putina na summitu v Minsku o jeho vůli k dosažení mírového řešení krize na východní Ukrajině“. |
„Ruští vojáci budou předáni Rusku stejně, jako jsme dosud předávali vojáky ukrajinské armády,“ řekl a připomněl případy, kdy do Ruska přešlo najednou až 450 Ukrajinců. A sám „vážně věří, že (ruští výsadkáři) zabloudili, protože hranice není vyznačená“.
Ruský prezident připomenul také situaci v Doněcké oblasti, kde údajně proruští separatisté drží v obklíčení tisíce vojáků ukrajinské armády (více o obklíčení se dočtete zde). Putin uvedl, že Kyjev odmítl nabídku vyvést své vojáky z obklíčení „humanitárním koridorem“, o jehož vytvoření požádal povstalce. „Vedení a velení ukrajinské armády se rozhodlo neosvobodit je z kotle, ale mají se pokusit prorvat se bojem. Je to obrovská chyba, která povede k velkým ztrátám,“ řekl.
Ukrajinští velitelé naopak podle kyjevského tisku tvrdí, že separatisté prý místo koridoru nachystali na vojáky léčky. „Nemůžeme uvěřit, že jsme naživu,“ uvedli podle agentury Interfax-Ukrajina čtyři novináři, kterým se podařilo uniknout z obklíčení ukrajinských sil v Ilovajsku.
Východ Ukrajiny trpí, lidé nemají vodu ani elektřinu
Proruští povstalci následně v pátek večer oznámili, že u obcí Novokaterynovka a Vojkovo na východní Ukrajině sestřelili čtyři bitevní letouny Su-25 ukrajinské armády, píše agentura RIA Novosti.
„Při pokusu ukrajinské armády o letecký úder na pozice jednotek Doněcké lidové republiky byly v oblasti obce Novokaterynovka sestřeleny dva bitevní letouny Su-25 ukrajinské armády. Další dva stroje tohoto typu patřící ukrajinské armádě pak byly sestřeleny poblíž obcí Vojkovo a Merežki,“ oznámilo velení povstaleckých jednotek „Doněcké lidové republiky“. Ukrajinská armáda tuto informaci dosud nepotvrdila.
Separatisté už ve čtvrtek oznámili, že po obsazení Novoazovska se nyní chystají na přístavní město Mariupol (více o plánovaném útoku zde). Své domovy tam opustilo na 20 tisíc lidí, z toho 7 500 dětí. Ostřelování na východě Ukrajiny podle organizace Člověk v tísni poničilo 290 škol. Mnoho ukrajinských dětí tak zřejmě nestihne blížící se první školní den.
„Stovkám uprchlíků, kteří většinou přespávají v opuštěných dřevěných chatkách nebo stanech na pobřeží, budeme distribuovat především hygienické potřeby a dětskou výživu,“ říká koordinátorka humanitární pomoci na východní Ukrajině Lenka Blahová.
Jedním z uprchlíků, který už druhým měsícem žije na plážích u Azovského moře nedaleko Mariupolu, je i Viktor. Bydlí ve stanu a vaří na přenosném vařiči, aby ušetřil na jídlo. „Zatím se dá žít, dokud máme peníze,“ říká.
Kvůli bojům jsou na mnoha místech přerušené dodávky vody, elektřiny nebo plynu. Zvlášť kritická je situace ve Vugledaru, kde lidé trpí nedostatkem vody. „Při bojích byla poškozená vodárna v Gorlovce a při pokusu ji opravit zahynula pod palbou část opravárenské čety,“ vysvětluje koordinátor Člověka v tísni na východní Ukrajině Tomáš Vlach.
Pomoc UkrajiněPomoc je možné posílat přímo na konto sbírky SOS Ukrajina 93209320/0300 nebo pomocí SMS ve tvaru |
Napjatá zůstává také situace v Doněcku. Lidé tu nedostávají sociální dávky, a nemohou si tak pořídit základní léky. Město upustily statisíce lidí a nyní zde zůstává asi 400 tisíc obyvatel, převážně staří lidé a matky s dětmi. „Kolem 90 procent obchodů je zavřených,“ popisuje situaci v Doněcku Vlach.
Mezi těmi, kdo zůstal, je i Larisa Lukjanovna. Život se pro ni po týdnech ostřelování změnil v přežívání. Jídlo Larisa ještě má z předem nakoupených zásob. „Co bude? Nevím. Doufám, že ta válka brzo skončí,“ smutní Larisa.
Dějištěm bojů byl v uplynulých dnech také strategicky položený vrchol Savur-Mohyla nedaleko města Snižne v Doněcké oblasti. Ostřelování v podstatě srovnalo se zemí také pomník padlým vojákům z 2. světové války, který se na vrcholu nachází.
Invaze z Ruska na jih Ukrajiny
