Podle Jaceňuka se do druhého čtení dostal návrh s mnoha změnami. Mimo jiné z něj vypadlo omezení poštovních služeb či zákaz ruských médií, tedy rádia, televize i tisku. „Toto rozhodnutí může být přijato pouze soudy, a to v souladu se zákony a ústavou,“ poznamenal podle agentury Unian ke spornému bodu premiér. Přijetí sankcí podle něj dokazuje, že „Ukrajina je schopná se bránit.“
Nad Ukrajinu jen se svolenímRuské letecké společnosti Aeroflot a Transaero musí od čtvrtečního večera žádat o povolení pro každý přelet nad vzdušným prostorem Ukrajiny. Informovala o tom ruská agentura ITAR-TASS. Omezení se podle kyjevského ministerstva dopravy dotkne letů do Řecka, Bulharska, Izraele, Turecka a Egypta, kam ruské aerolinky létají právě přes Ukrajinu. Úřady se odvolávají na porušování předpisů ze strany zmíněných společností. Letadla Aeroflotu a společnosti Transaero totiž létají přes vzdušný prostor Krymského poloostrova, který ukrajinské úřady prohlásily za uzavřený. Krym však na jaře anektovalo Rusko a ukrajinská nařízení proto nemíní respektovat. |
Pro přijetí zákona hlasovalo v parlamentu 244 z 290 přítomných poslanců. Jelikož je ukrajinská Nejvyšší rada pouze jednokomorová, sankcím už nestojí nic v cestě. Míří především proti ruským společnostem a představitelům podporujícím proruské separatisty na východě země.
Podle dřívějšího Jaceňukova prohlášení je na seznamu 172 lidí a 65 podniků, většinou z Ruska, které „financují terorismus“. Sankce se mají týkat institucí a lidí, kteří podporovali připojení Krymu k Rusku či se podílejí na financování aktivit proruských separatistů.
Zákon Radu národní bezpečnosti a obrany zmocňuje k zavedení prakticky jakýchkoli sankčních opatření včetně zmrazení účtů, zákazu přeletů, blokování obchodních a licenčních smluv či zastavení tranzitu energetických surovin.
Sankce ohrozí i dodávky pro Česko, varuje ruský Transněfť
Kolik spotřeby plynu pokrývají evropské země dodávkami z Ruska
Státní agentura Ukrinform upozornila, že Ukrajina podle Jaceňuka udělala významný krok směrem k energetické soběstačnosti.
Právě možnost zastavení dodávek ropy a plynu do Evropy však vyvolává obavy evropských zákazníků i ruských dodavatelů, kteří ukrajinské ropovody a plynovody využívají.
Ruská společnost Transněfť, která ropovody do Evropy provozuje, na začátku srpna varovala, že by ukrajinské sankce poškodily zejména Českou republiku a Slovensko (více se dočtete zde).
Kvůli přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu by si evropské státy musely připlatit za přesměrování jiných ropovodů, což by podle Transněfťu zasáhlo právě tyto dvě země. Ukrajinský plynárenský podnik Naftogaz naopak před časem ujišťoval, že dodávky do Evropy ani po přijetí sankcí ohroženy nebudou.
V ukrajinském parlamentu byl ve čtvrtek k vidění i úder pěstí. Poslanec Oleksander Ševčenko knokautoval lídra populistické Radikální strany Oleha Ljašenka:
