Jaká pravidla platí při vypravování humanitárních konvojů Červeného kříže?
Zásada číslo jedna, a řekla bych, že to je úplně zásadní pro jakoukoliv mezinárodní společnost Červeného kříže, je to, že vždycky ta pomoc musí být pomoc na vyžádání. To znamená, že nemůžeme svévolně sebrat ať už auta, nebo sehnat letadlo a doručit pomoc do země, která je postižena jakýmkoliv neštěstím, ať je to válečný konflikt, nebo přírodní katastrofa.
Rusko vyslalo na Ukrajinu konvoj s pomocí. Bez záštity, říká Červený kříž |
Upřímně řečeno, humanitární konvoje a materiální humanitární pomoc je výjimkou, protože většinou to bývá tak, že se posílají finance. Je vyhlášena veřejná sbírka a v rámci ní se shromáždí finanční prostředky na záležitost, které se to týká, a pak se posílají finance.
Příjemcem té humanitární materiální pomoci musí být vždy naše partnerská národní společnost, to znamená, že vždy příjemcem je Červený kříž. Nemůžeme vypravit nějakou materiální humanitární pomoc a prostě ji tam vést nějakému „nonamenovi“. Vždycky je naším partnerem pro veškerá vyjednávání partnerská národní společnost, která musí odsouhlasit, že opravdu tu pomoc přijme a že tu pomoc chce.
Ukrajinský červený kříž, stejně jako jiný Červený kříž nebo Červený půlměsíc, funguje tak, že v zemi má jednotlivé oblastní spolky. Naším partnerem, jako pro národní společnost, je samozřejmě kyjevský červený kříž a ten pak distribuuje materiální pomoc do oblastí nejvíce zasažených nepokoji, které tam probíhají.
Když je pomoc na vyžádání, řekne si žadatel, co potřebuje?
Někdy je to, řekněme, obecně známo. Když je nějaká přírodní katastrofa, tak základy toho, co je potřeba, jsou víceméně všude stejné. Ať už je to, když to přeženu, tajfun stejně jako tsunami, stejně jako povodně, je už nějaký model nastavený. Pokud jde o nějaká specifika, jako třeba teď na Ukrajině, kde je potřeba zdravotnický materiál, tak to většinou funguje tak, že oni si opravdu řeknou, že by potřebovali tohle a tohle. My řekneme dobře, máte toto a toto k dispozici, pak si to vzájemně odsouhlasíme a pak je to všechno v pořádku.
Samozřejmě rozdíl je, když jde o humanitární konvoj, nebo když jde o letadlo. Materiální pomoc podléhá normálnímu režimu. Jde se na celnici, tam se to zkontroluje, je jednotná celní deklarace a tak dále. Úplně klasický postup, jen samozřejmě ta materiální humanitární pomoc nepodléhá celnímu řízení ve smyslu, že by se platilo clo. Je osvobozena. Ale těmi papíry musíte projít.
Jsou pracovníci Červeného kříže fyzicky přítomní nakládání materiální pomoci?
My musíme mít předem odsouhlaseno, i po stránce platných zákonů v dané zemi, co můžeme do té země dovést. To znamená, že pokud víme, že daná země nepřijímá například chemikálie a jsou k jejich dovozu potřeba velmi speciální povolení a Červený kříž, který je příjemcem pomoci, je nemůže v tu chvíli přijmout bez desítek potvrzení od ministerstev a výjimky, tak je tam nevezeme. Samozřejmě se snažíme vyvarovat se toho, abychom se sami dostali do nějakých problémů, to znamená, že když víme, že třeba léky jsou problémovější sortiment, tak bychom je nevyváželi, protože to jsou věci, které už podléhají speciálnímu režimu.
Miroslava Jirůtková Mgr. Miroslava Jirůtková, vedoucí programového oddělení Úřadu Českého červeného kříže Pracuje v Českém červeném kříži (ČČK) od roku 2007. Jako vedoucí Programového oddělení Úřadu ČČK dohlíží na přípravu a zpracování projektů a grantů (ČR, zahraničí), má na starost metodické vedení projektů, jedná s představiteli státní správy, sponzory, donory, koordinuje marketingové a PR aktivit ČČK, komunikuje s médii a má na starosti ediční činnost. |
V případě Balkánu (pomoc po povodních - poznámka redakce) jsme měli předem ve spolupráci s ambasádou a danými ministerstvy v těch daných zemích, kam pomoc putovala, vždycky dáno, že tam třeba nemůžou jít chemikálie a může tam jít například zdravotnický materiál.
Obecně jsou ty konvoje doprovázeny policií, či ochrankou?
Musíme to rozdělovat: u letadel jsme u nakládání. U veškerých balíků se zkontroluje jejich obsah a polepují se samolepkami a samozřejmě náš kolega, který to má na starosti jako koordinátor, letí s tou humanitární pomocí do Kyjeva, tam už čekají kolegové z Ukrajinského červeného kříže. Dojde k přejímce materiální pomoci, podepíší se předávací protokoly. Vše musí být vždy zúřadováno. A pokud jede konvoj, tak samozřejmě tam to funguje tak, například ten Balkán byl specifický v tom, že my jsme měli všechno ve spolupráci s ambasádami dopředu nahlášeno na daná ministerstva. Na hranicích bylo nahlášeno, že jede humanitární konvoj. Ten má speciální režim, je všechno povoleno a buď na něj na hranici někdo čeká, nebo nečeká, protože to není ve finále až tak potřeba. Je něco jiného, když jsou povodně a něco jiného, když jedete do válečného konfliktu.
A tím, že Červený kříž má primárně označená auta svými znaky, tak tam platí pravidla z hlediska mezinárodního humanitárního práva.
Že se na vozy Červeného kříže neútočí?
Ano, samozřejmě, jakmile je to označeno tímto emblémem, tak by to mělo platit. Pravidla mezinárodního humanitárního práva jsou daná, ovšem bohužel víme, že v některých zemích se porušují. To jsou jiné válečné konflikty a jiné zóny než ty, do kterých bychom vypravovali humanitární konvoje.
Vy, jako Český červený kříž, jste vypravovali už nějakou pomoc na Ukrajinu?
Ano, už jsme tam vypravovali dvě pomoci a teď máme rozjednáno, že poletí třetí humanitární materiální pomoc.
A co si ukrajinská strana vyžádala?
Víme, že tam není úplně ideální stav pokud jde o zdravotnické zabezpečení. Vybavovali jsme tam naše kolegy, kteří ošetřovali raněné na ulici, zdravotnickým materiálem a další pomocí. Potřebují věci od zdravotnického materiálu počínaje, konče třeba speciální oblečením, ochrannými vestami a podobně. Takže je to především zdravotnický materiál, potom ochranné pomůcky jako rukavice chirurgické, ať už jednorázové, nebo operační sterilní, nesterilní.
Jsou eventuálně požadavky i na věci týkající se bezpečnostních vest. My jsme ze začátku vybavili deset jednotek, u nás jsou to humanitární jednotky, u nich to jsou takzvaná zdravotnická družstva, která pomáhají v terénu ošetřovat raněné.
První pomoc byla realizována už v květnu a druhá k 24. červnu a teď, uvidíme ještě termín, poletí třetí humanitární pomoc. Opět tam povezeme speciální zdravotnický materiál, který půjde do nemocnic. Tedy věci na léčení specifických poranění v takovýchto ozbrojených konfliktech. Pak jsou to věci týkající se vybavení už konkrétních nemocnic, třeba jim chybí konkrétní přístroje a tak dále.
Kontrolujete si zpětně, že pomoc dorazila na místo určení?
Ať to byl Balkán, nebo teď Ukrajina, tak máme zpětně požadavek, a je to jejich povinnost, dát nám monitorovací zprávu. Jsme vázáni, třeba v případě Balkánu, nejen vůči nám a vůči veřejnosti, ale také vůči spolupracujícím organizacím, protože ne vždy to byla pomoc jen Červeného kříže. V případě Balkánu to byla pomoc i krajanského spolku, ambasády nebo jednoho nadnárodního řetězce, který nám poskytl další pomoc. Takže my jsme vázáni vůči třetím osobám. Ty monitorovací zprávy jsou alfou a omegou, kromě, samozřejmě, předávacích protokolů, což je základ.
Pak ale ještě chceme znát jednotlivá místa, kam se ta pomoc posléze distribuovala. Protože my jsme tu pomoc, v případě Balkánu, vezli do centrálních skladů. My to tam nemůžeme rozvážet, protože tak to ani nefunguje. Mezinárodní humanitární pomoc fungovala speciálně na Balkáně úplně úžasně, hned byla z centrálních skladů ostatními, například armádami, rozvážena dál.
Rusko vyslalo na Ukrajinu humanitární konvoj:
