Britské aerolinky ruší letyPodle Světové zdravotnické organizace epidemie eboly usmrtila již nejméně 887 lidí. Ohnisko nákazy se z Guineje přesunulo do sousední Libérie a Sierry Leone. Druhý případ potvrdila v pondělí také Nigérie. Podezření panuje rovněž u muže ze Saúdské Arábie. Libérie minulý týden částečně uzavřela své hranice a nařídila zavřít všechny školy. Státní úředníci dostali povinné třicetidenní volno. V některých oblastech byla vyhlášena karanténa. Nově vláda nařídila povinnou kremaci všech obětí eboly. Světová banka oznámila, že na pomoc v boji s nákazou uvolní až 200 milionů dolarů (přes čtyři miliardy korun). 50 milionů dolarů hodlá poskytnout také Africká rozvojová banka. USA uvedly, že do oblasti do měsíce vyšlou přinejmenším 50 zdravotnických expertů. Společnost British Airways do konce měsíce zrušila všechny lety mezi ostrovním královstvím a Libérií i Sierrou Leone. |
Ještě ve čtvrtek si americký lékař Kent Brantley myslel, že zemře. Bylo to přesně devět dní od chvíle, kdy se u něj projevily první příznaky smrtícího onemocnění, proti němuž sváděl v Libérii boj pod hlavičkou humanitární organizace Samaritan’s Purse. Jako lékař dobře znal rizika a používal ochranné pomůcky, virem eboly se přesto nakazil. Jeho zdravotní stav se každou minutou zhoršoval. Toho dne volal své manželce do Spojených států, aby se s ní rozloučil.
Tři dny poté, co se u Brantleyho objevila horečka provázená zvracením a průjmem, onemocněla i jeho kolegyně, devětapadesátiletá zdravotnice Nancy Writebolová. Nepomohla ani karanténa, do které se ihned sám lékař nechal umístit, líčí sled událostí stanice CNN tak, jak jej popsaly zdroje dobře obeznámené s děním. Krevní testy u obou potvrdily přítomnost viru krvácivé horečky.
Brantley i Writebolová byli v kritickém stavu. Pak se ale prakticky z hodiny na hodinu vše obrátilo. Už další den ráno byl americký lékař schopný se sám vysprchovat a nasednout do zdravotnického speciálu Gulfstream, který jej odvezl zpět do vlasti. V úterý dorazila do Spojených států také jeho kolegyně, uvedla stanice NBC News.
Jak je možné, že oba Američané unikli ze spárů onemocnění, na které neexistuje lék ani vakcína a které za sebou v západní Africe od února nechalo už bezmála 900 obětí, přičemž další každým dnem přibývají?
Dali jim lék, který testovali teprve na několika málo opicích
S neexistencí účinného léku to totiž už tak docela neplatí. Odpověď má jméno ZMapp, experimentální medikament vyvinutý kalifornskou biotechnologickou společností. Pro Brantleyho a Writebolovou to byla jediná naděje. Souhlasili s jeho aplikací navzdory tomu, že lék neprošel ještě ani klinickými testy a vědci jeho účinky zkoušeli pouze na malé skupině opic.
U primátů nakažených blíže neupřesněným kmenem eboly nicméně ZMapp vykazoval velmi slibné účinky - většina z opic, kterým byl podán, se uzdravily. Funguje na principu toho, že brání viru v narušení a infikování nových buněk.
Podle zdrojů znajících sled událostí z první ruky byl medikament odeslán do Libérie. Na místo určení dorazil ve čtvrtek ráno, tedy v okamžiku, kdy se Brantley již loučil s nejbližšími. Lékaři dostali instrukce nechat ZMapp, který je skladován při teplotách pod bodem mrazu, přirozenou cestou před podáním pozvolna rozehřát. Podle všeho měl být lék připraven k použití během 8 až 10 hodin. Jedna z dávek nicméně roztávala pomaleji.
Brantley i navzdory svému kritickému stavu vyjádřil přání, aby jako první dávku dostala jeho kolegyně s poukazem na to, že je mladší a jeho organismus dokáže lépe vzdorovat nemoci než devětapadesátiletá zdravotnice. Souhlasila.
Zatímco druhá z dávek léku se teprve pozvolna rozehřívala, Brantleyho stav se prudce zhoršil a začal ztěžka dýchat. Lékaři mu proto aplikovali zbytek látky určené pro jeho kolegyni.
Už za pouhou hodinu se jeho stav výrazně obrátil k lepšímu, dýchání se vrátilo k normálu. Jeden z ošetřujících lékařů hovoří doslova o „zázraku“. V sobotu se už za doprovodu vratkou chůzí plahočil ve skafandru po ranveji atlantského letiště, odkud byl převezen do tamní nemocnice. O tři dny později jej následovala i Writebolová. Po druhé dávce se výrazně zlepšil i její stav a také ona mohla být převezena speciálně upraveným letadlem zpátky do Spojených států. Oba se nyní zotavují v přísné karanténě pod dohledem atlantských lékařů.
Netestované léky nelze nasadit uprostřed epidemie, říká WHO
Někteří odborníci nicméně varují, že takovýto postup je velmi nestandardní a značně nebezpečný. Brantley a Writebolová jsou vůbec prvními lidmi nakaženými ebolou, kteří vkročili na americkou půdu. Podezření ale podle posledních zpráv panuje také u dalšího Američana, kterého v pondělí přijala nemocnice v New Yorku s příznaky odpovídajícími ebole.
Proti návratu Brantleyho a Writebolové na léčení do vlasti se ostře vymezila na sociálních sítích celá řada uživatelů. Druzí je pro změnu oslavují jako hrdiny, kteří byli ochotni nasadit své životy pro záchranu životů nemocných tisíce kilometrů daleko.
Případ dvojice zotavujících se Američanů představuje naději pro všechny, kdo se s vůbec dosud nejrozsáhlejší epidemií smrtící choroby potýkají. Od objevu eboly v roce 1976 se totiž dosud nikomu účinný lék nepodařilo vyvinout. Světová zdravotnická organizace (WHO) navzdory tomu prostřednictvím svého mluvčího nicméně varuje, že nelze tak jednoduše nasadit dosud netestovaná léčiva uprostřed výskytu epidemie.
Obdobně se k nestandardnímu postupu staví také třeba Lékaři bez hranic, kteří s ebolou svádějí boj v první linii. „Aplikace netestovaného léku pacientům je velmi obtížnou volbou s ohledem na to, že naší prioritou jakožto lékařů je neubližovat. A nemůžeme si být jistí, že experimentální lék by nezpůsobil více škody než užitku,“ uvedla organizace v prohlášení pro americkou televizní stanici.
Ebola se v Africe vymyká kontrole:
2. srpna 2014 |
