Poslanec František Laudát vyzval jménem TOP 09 k jednání všech stran ve sněmovně o kompromisní podobě služebního zákona. | foto: Dalibor Puchta, iDNES.cz

Nevydíráme, pojďme o služebním zákonu jednat všichni, žádá TOP 09

  • 242
S nabídkou, aby o nové podobě služebního zákona spolu začaly jednat všechny strany zastoupené ve sněmovně, přišla opoziční TOP 09. Čtyři podmínky, které definovala spolu s ODS, jsou jen výchozí představou pro jednání. „Nestavíme ty požadavky ultimativně,“ řekl ve sněmovně František Laudát z TOP 09.

Po téměř třech týdnech letní schůze sněmovny se poslanci dobrali k jejímu poslednímu bodu - konečnému schvalování novely služebního zákona.

Kdy se ale skutečně bude hlasovat, je nejasné, protože ODS a TOP 09 dříve oznámily, že pokud nedojde k dohodě o zákonu, budou blokovat hlasování o zákonu klidně až do dalších parlamentních voleb.

Ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier už na začátku jednání iDNES.cz řekl, že počítá s tím, že bude muset zrušit svou na pátek naplánovanou cestu do Letů u Písku, protože počítá s tím, že i v pátek bude muset být kvůli služebnímu zákona ve sněmovně. A to se také naplnilo.

Jelikož šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek je stále na dovolené, nahradil ho při představování podmínek obou opozičních pravicových stran stranický kolega František Laudát. „Věřím, že jste připraveni jednat o kompromisních řešeních,“ řekl poslanec TOP 09 jménem svého klubu.

Podívejte se, jak část Laudátova vystoupení zachytily sněmovní kamery:

Fiala: Vláda chce vyhrát za každou cenu

„My chceme kvalitní zákon, i za cenu kompromisu. Vláda chce vyhrát za každou cenu,“ prohlásil ve sněmovně šéf ODS Petr Fiala. I on podpořil to, aby o služebním zákonu bylo široké politické jednání. „Reakce vlády na naše požadavky není žádná nebo je paušálně odmítavá,“ podotkl Fiala.

Mezi podmínky pravice patří, aby nevzniklo generální ředitelství státní služby, které má být nejvýše nadřazeno úředníkům. Zatímco vláda počítá s tím, že by generálního ředitele jmenovala na 7 let a generální ředitel stál nad státními tajemníky ministerstev, pravice navrhuje, aby státní tajemníky jmenovala a odvolávala vláda na návrh ministra.

Opozice také požaduje, aby se na náměstky nevztahoval služební zákon, aby byla státní správa otevřená pro všechny úředníky samosprávy a zástupce akademickém sféry, a konečně, aby se ochrana podle služebního zákona vztahovala na úředníky, kteří pracují ve veřejné správě déle než čtyři roky.

Poslanec vládní ČSSD Jandák: Ať tu blbost nepřijmeme

Ani mezi vládními poslanci nejsou všichni služebním návrhem nadšeni. "Vy žvaníte, abyste zaplácli čas, a my se nudíme a říkáme si, prokrista, ještě ať mluví, ať tu blbost nepřijmeme,“ řekl poslanec ČSSS Vítězslav Jandák.

Dienstbier hájil vládní návrh služebního zákona tím, že má přispět k tomu, aby Česká republika měla do budoucna zajištěnou profesionální státní správu. „Opozice má možnost vybrat si mezi tímto návrhem a podobou služebního zákona, jak byla schválena již v roce 2002,“ řekl ministr pro lidská práva.

Ale jeho kolega Jandák to vidí úplně jinak. „Tento zákon není dobrý. A zákon z roku 2002, a já miluju prezidenta Zemana, je taky blbý,“ řekl poslanec ČSSD na adresu zákona, který prošel v původní verzi ještě v době, kdy byl premiérem současný prezident Zeman.

Dienstbier označil požadavky opozice za vyděračské a hloupé

Opozice se ve středu marně domáhala toho, aby přišel zákon hájit ministr vnitra Milan Chovanec, do jehož kompetence to patří, místo Dienstbiera, kterému opoziční poslanci přilepili přezdívku „ministr bez práce“.

I původní verze zákona počítá s generálním ředitelstvím. „Považuji proto ten požadavek za vyděračský a hloupý,“ komentoval požadavek ODS a TOP 09 na to, aby nevznikalo generální ředitelství státní služby. Dienstbier upozornil, že zatímco novela zákona nepočítá s žádnou definitivou pro státní úředníky, když ji opozice zablokuje, bude mít starší verzi zákona s definitivou a výsluhami. Starší verze zákona by byla také dražší - najít by se muselo asi 8 miliard korun, které by stát musel vzít jinde.

Dienstbier také znovu zopakoval, že služební zákon od České republiky požaduje Evropská unie, aby mohla země čerpat peníze z evropských fondů. Mělo by to být podle ministra ještě dříve než 1. ledna, ale už ve chvíli, kdy se budou na podzim podepisovat dohody o unijních operačních programech.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue