Lídr vzbouřenců odešel do RuskaPremiér samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj v pondělí opustil východ Ukrajiny a přemístil se do Ruska. Novinářům to řekl jeho nástupce v úřadu a vrchní velitel povstaleckých vojsk Vladimir Anťufejev. V Rusku, odkud pochází, bude podle něj Borodaj dohlížet na péči o ukrajinské uprchlíky. Borodaj tak následoval svého kolegu Denise Pušilina, šéfa doněckého "Nejvyššího sovětu", který opustil Ukrajinu už v polovině července. Pušilin se vzdal své funkce údajně z osobních důvodů a žije v Moskvě. Nový šéf doněckých radikálů Anťufejev je ruský generál s bohatými zkušenostmi ze separatistické Podněsterské republiky, odštěpenecké části Moldavska kontrolované Moskvou. Anťufejev tam dlouhých deset let vykonával funkci "ministra státní bezpečnosti", tedy fakticky šéfa místní tajné policie KGB. ČTK |
Ukrajinské vládní síly v pondělí oznámily, že svádějí boj se separatisty o strategickou výšinu Savur-Mohyla na pomezí Doněcké a Luhanské oblasti. Asi třicet kilometrů odtud se před jedenácti dny zřítil stroj malajsijských aerolinií s 298 lidmi na palubě.
Kontrolu nad bezprostřední oblastí dopadu trosek si po celou dobu od tragédie udržují navzdory snahám ukrajinských sil proruští ozbrojenci. Později dobytí výšiny oznámila na svém webu ukrajinská prezidentská kancelář.
Ukrajinská bezpečnostní rada na Twitteru informovala, že armáda vstoupila také do trojice nedalekých měst. Již brzy by tak mohla mít zcela pod kontrolou Šachtarsk, Lutuhyne a Torez.
Právě z posledního jmenovaného města vyrazil minulý týden do Charkova vlak s nalezenými ostatky obětí leteckého neštěstí. V Charkově byly naloženy do letadla a přepraveny do Nizozemska. Poslední letadla s ostatky obětí vzlétla z Charkova v sobotu (více o tom se dočtete zde).
Někteří z obyvatel ve spěchu opuštějí armádou dobývaná města. Snímky ze Šachtaru ukazují dým stoupající z obytných budov. Podle místních se staly terčem ostřelování vládních vojsk.
Podle ukrajinské bezpečnostní rady armáda dál svádí boj také o města Pervomajsk a Snižne. Příslušníci bezpečnostních složek a Národní gardy se připravují i k obsazení Horlivky. Ukrajinská armáda tak vzbouřence směrem ze západu vytlačuje dál k hranici s Ruskem.
Situation in eastern regions of Ukraine as of July 28th, 2014. pic.twitter.com/8rBa9xSfGd
Ustupující rebelové ale podle armády za sebou vyhazují do povětří strategické mosty, naposledy u obce Mykytivka. Podle všeho měli také zničit dvoukilometrový úsek kolejí.
Boje o kontrolu nad městem svádí vládní síly i nadále také v Doněcku. Již v minulých dnech tvrdé střety narušily dodávky vody a elektřiny. Řada obyvatel proto milionové město raději opustila a ulice jsou nyní prakticky prázdné. Kolik civilistů padlo za oběť střelbě uvnitř města, nelze spolehlivě říct. Boje se nicméně nevyhýbají ani rezidenčním čtvrtím. Bojiště se prakticky stalo i z dalšího velkého města, Luhansku.
Organizace spojených národů v pondělí zveřejnila svoji nejnovější bilanci obětí konfliktu na východní Ukrajině. Agentura Reuters s poukazem na mezinárodní společenství uvádí, že od poloviny dubna o život přišlo nejméně 1 129 lidí a dalších bezmála 3 500 utrpělo zranění. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová varovala, že pád letadla malajsijských aerolinek by mohl být posuzován jako válečný zločin.
Příčinu neštěstí, při němž zahynuli všichni lidé na palubě, se snaží objasnit týmy mezinárodních expertů. Jeden z nich v britských laboratořích nyní zkoumá data z černých skříněk. Doposud odborníci jakákoli zjištění oficiálně nekomentovali.
V pondělí nicméně s odvoláním na výsledky právě jejich práce mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko uvedl, že záznamy z černých skříněk potvrzují, že byl letoun sestřelen. Následkem masivní dekomprese se pak podle Lysenka měl stroj zřítit. Mezinárodní tým expertů zkoumající černé skříňky tuto informaci nekomentoval. Předběžné závěry své práce by měli odborníci zveřejnit 1. srpna.
Další mezinárodní týmy byly zase pověřeny prozkoumáním trosek přímo na místě dopadu. Expertům se ovšem v pondělí na místo neštěstí nepodařilo kvůli bojům opět dostat. Trosky zříceného stroje tak na místě dál zůstávají ležet jedenáctým dnem bez jakékoli expertízy, vystaveny možným vnějším zásahům.
