Malajsijští vyšetřovatelé prohlížejí spolu s pozorovateli OBSE trosky Boeingu...

Malajsijští vyšetřovatelé prohlížejí spolu s pozorovateli OBSE trosky Boeingu 777 (Ukrajina, 23. července 2014). | foto: Reuters

PŘEHLED: Zkázu boeingu i paniku povstalců halí konspirace. Díl druhý

  • 910
Teorie o pádu malajsijského boeingu, které se vynořily z vod převážně ruského internetu, plní svůj účel, i když řada z nich je vzápětí vyvrácena: nastolují agendu. Víc než o tom, jak chaotická byla bezprostřední reakce povstalců, se hovoří právě o verzích dávkovaných „nezávislými“ servery.

Vzhledem k počtu nejrůznějších teorií o důvodu pádu letadla, v jehož troskách zahynulo 298 lidí, jsme text rozdělili na dva díly (ten předchozí najdete zde, aktualizovali jsme jej o nově získané informace). Jaké tedy jsou další scénáře?

7 Máme Buk! Nemáme Buk! Ano, byl tam. Ne, nebyl

Všechny zprávy typu „máme důkazy o raketě odpálené z území“ povstalců (Západ), případně „máme důkazy, že poblíž létalo ukrajinské vojenské letadlo“ (Rusko) jsou pouhými tvrzeními.

Uloupený neuloupený Buk

Zatímco povstalci se chlubili, že Ukrajincům ukořistili protiletecký systém Buk, ukrajinský generální prokurátor Vitalij Jarema uvedl, že tento systém do rukou rebelů nepadl a že je armáda z dobyté doněcké základny stihla převézt na bezpečné místo.

Celé je to ale složitější, Buk není jediné vozidlo. Tvoří ho 1) velitelské a řídicí středisko, 2) vyhledávací a přehledový radar, 3) odpalovací vozidla se střeleckými radary a 4) přepravní a nabíjecí vozidla (ta jsou sice schopna střelby, ale nikoliv bez pomoci vozidla vybaveného radarem).

Na základě upozornění od čtenáře jsme ověřili, že vozidlo, jímž se chlubili povstalci, je přepravní a nabíjecí. Nemá vlastní radar a samo střílet nemohlo.

Byť to nic nevypovídá o tom, zda povstalci měli či neměli k dispozici i vozidlo s radarem (a nic nemění na skutečnosti, že povstalci svůj tweet po sestřelu boeingu smazali), tedy platí, že samotný „Buk z fotky na Twitteru“ střílet nemohl.

Server AviationWeek přinesl podrobný profil systému Buk, v němž mj. vysvětluje, že možnost samostatné palby z odpalovacích vozidel (jejichž střelecké radary ale neumějí bezpečně rozpoznat vlastní stroje od cizích a rozpoznat typ nekomunikujícího letadla) je zálohou pro případ vyřazení centra systému (velitelského vozidla a přehledového radaru).

Stojí nicméně za to připomenout, že dosud nejzávažnější „přitěžující okolnost“ mají na kontě sami separatisté.

Sami se totiž chlubili držením protiraketového systému Buk (že se jej zmocnili, psal kromě povstaleckého webu Novoross.info například ruský Interfax) a sami tato svá vyjádření poté, co svět oblétla zpráva o pádu boeingu, horečně mazali ze svého Twitteru (smazaný tweet zde, překlad zde). Zároveň začali tvrdit, že nemají techniku schopnou střílet do výšky 10 kilometrů.

Rovněž z profilu povstaleckého velitele Igora „Strelkova“ Girkina na ruské sociální síti VKontakte zmizela zpráva „právě jsme sestřelili ukrajinské letadlo An-26, varovali jsme je, ať nelétají naším vzdušným prostorem“, publikovaná těsně po pádu boeingu. Stopy po ní ovšem zůstaly (obrazová okumentace zde či zde).

Nikdo také nepublikoval snímky trosek údajně sestřeleného An-26. Jediné havarované letadlo z oné doby byl malajsijský boeing.

Přeprava systému Buk-M1 ukrajinské armády
Odpalovací vozidlo systému Buk-M1 ukrajinské armády
Odpalovací vozidlo systému Buk-M1 ukrajinské armády

Systém Buk-M1 ukrajinské armády: v přední části odpalovacího vozidla je vidět kryt střeleckého radaru.

Ve středu se objevil rozhovor velitele povstaleckého batalionu Vostok (více o praporu zde) Alexandra Chodakovského pro agenturu Reuters. Chodakovskij dle Reuters uvedl, že povstalci z jiné než jeho frakce systém Buk měli. Rusové následně uvedli, že Reuters Chodakovského slova zkreslila. Na portálu YouTube se objevil tento neoficiální audiozáznam Chodakovského slov, později také toto interview na ruské stanici LifeNews).

8 Tajné služby určitě důkazy mají, ale zamlčují je. To je divné!

Je možné, že tajné služby, vybavené moderní sledovací technikou včetně satelitní, skutečně přesně vědí, co se stalo - tedy například to, zda, odkud a kým byla raketa odpálena. Spojené státy už to ostatně daly najevo. Proč ale ta či ona strana nezveřejnila neprůstřelné důkazy?

Vysvětlení může být prostší, než se zdá: jedné ze stran konfliktu se nemusí hodit důkazy zveřejnit - a druhá nejspíš nevidí v pokusu o usvědčení protivníka (v době, kdy jakýkoliv obrazový či zvukový materiál lze označit za zmanipulovaný) takový přínos, aby jí to stálo za vyzrazení, jakou technologií disponuje. Pokud by navíc platilo (což je však nutné brát jako spekulaci), že Rusko hledá, jak z konfliktu se ctí vycouvat, aniž by to bylo interpretované jako Putinova prohra, není ani v zájmu Západu jej „usvědčit“.

9 Španělský dispečer

Téhož večera, kdy se zřítil malajsijský boeing, zveřejnil jistý „Carlos“, tvrdící, že je španělský řídící letového provozu v Kyjevě, sled tweetů obviňující ze sestřelu boeingu Ukrajince. Jeho zpráv se okamžitě chytil ruský zpravodajský portál RT a vydal jej coby „svědectví španělského dispečera“. Přidala se i další ruská média.

Španělské velvyslanectví následně popřelo, že by jakýkoliv španělský občan byl řídícím letového provozu na Ukrajině. Stejně tak ukrajinská strana uvedla, že pracovníky řízení letového provozu mohou být jen Ukrajinci (zdroj zde). Údajný dispečer tvrdil, že u stroje letěly dvě ukrajinské stíhačky, zatímco pondělní tisková konference ruského ministerstva obrany v rozporu s tím uváděla, že ve vzduchu poblíž boeingu byl jeden ukrajinský letoun. „Carlos“ zároveň v květnu tvrdil, že uprchl z Kyjeva kvůli obavám o život.

Ze záznamu jeho vět na Twitteru (účet je již zrušen, anglický přepis např. zde) vyplývá, že si vinou Ukrajinců byl jistý během 17 minut od svého prvního tweetu. Ve své poslední zprávě přitom přiznává, že civilní radary „neviděly“ odpálení rakety.

10 Proč Ukrajinci nařídili, aby letadlo kleslo?

Letadlo při vstupu do ukrajinského vzdušného prostoru letělo ve výšce 35 tisíc stop (10 670 m), ukrajinská řídící věž nicméně pilotům nařídila klesnout do 33 tisíc stop (10 080 m), uvedla společnost Malaysia Airlines. Tato zpráva vyvolala spekulace o tom, že Ukrajinci letadlo záměrně navedli níže, aby bylo snadnější jej sestřelit.

Na příkazu řízení letového provozu, aby boeing snížil letovou hladinu, ale není nic, co by dokazovalo vinu ukrajinské strany. Snížení letové hladiny o 600 metrů v takové výšce v oblasti s natolik hustým provozem není nic neobvyklého. A ve dnech předcházejících tragédii létal MH17 přes Ukrajinu vždy ve 33 tisíci stopách.

Navíc samotná ruská média tvrdí (viz zpráva ITAR-TASS), že Ukrajinci mají v oblasti systémy v modernizaci M1, která má maximální udávaný dálkový dostřel proti letadlům okolo 35 kilometrů a výškový dostup 22 kilometrů.

„V této takzvané ‚obálce účinnosti‘ sice nelze dosáhnout obou maxim současně, tj. v případě systému Buk-M1 zasáhnout cíl letící ve vzdálenosti 35 kilometrů a ve výšce 22 kilometrů, v tomto případě však nemá prakticky žádnou roli, jestli je letoun o pár stovek metrů výše nebo níže. Takovýto obrovský, podzvukový a prakticky perfektně rovně letící cíl, jako je Boeing 777, představuje pro komplex Buk-M1 takříkajíc jen ‚sedící kachnu‘,“ řekl iDNES.cz publicista Lukáš Visingr.

11 Letěl stroj jinudy, než měl?

Ještě oblíbenější je teze, podle níž se let MH17 o několik set kilometrů odchýlil od trasy, kterou běžně sledují Malaysia Airlines i jiné společnosti. Stanice RT, kterou financuje ruská vláda, zveřejnila i grafiku, která má zachycovat, kudy let MH17 letěl 17. července a v předchozích dvou dnech.

Data serveru FlightAware.com, na který se sama RT odvolává, ale ukazují něco jiného. Trasa letu přes Ukrajinu byla 11. a 14. - 17. července prakticky totožná.

Wall Street Journal zpracoval i grafiku, na níž jsou trasy jednotlivých letů jasně vidět, stejně jako další letadla, která se v době neštěstí nacházela jen několik kilometrů od MH17.

23.července 2014 v 04:37, příspěvek archivován: 23.července 2014 v 18:52

Four flights were in the vicinity of #MH17 when it came down. Here's our interactive map. http://t.co/vLpVBjTfcD pic.twitter.com/e5j3iR4r4d

12 “MH17 je ve skutečnosti MH370"

V březnu se ztratil Boeing 777-200, který patřil společnosti Malaysia Airlines. Jde o stejný typ stroje i stejnou leteckou společnost, jako v případě letadla, které se zřítilo na Ukrajině.

Podobnost prý tentokrát není čistě náhodná. Letadlo na trase z Kuala Lumpur do Pekingu v březnu prý ve skutečnosti nezmizelo, ale bylo přepraveno na americkou základnu Diego García a posléze do Nizozemska. 

„V daný den a hodinu vzlétlo směrem do Malajsie, ale uvnitř nebyli živí lidé, ale mrtvoly,“ uvedl server news2.ru, podle nějž stroj řídil autopilot. „Na patřičném místě bylo (letadlo) odpáleno, aniž by byly použity rakety země-vzduch. Letadlo bylo naloženo bombou, jak to CIA udělala už 11. září  (2001).“

Část malajsijského letounu, který byl sestřelen na východě Ukrajiny (19. července 2014)

Registrační číslo letounu (boeing zmizelý v Indickém oceánu měl číslo 9M-MRO, stroj, jehož trosky posely ukrajinské pole, nynější sestřelený stroj 9M-MRD) teoreticky jde „přelepit“. V datové komunikaci letounu s pozemními stanicemi ovšem je množství údajů, podle nichž lze rozpoznat, o jaké konkrétní letadlo se jedná (více např. zde či zde).

Připomeňme, že v troskách letounu nebylo ani stopy po termonukleární hlavici, jak servery s alternativním pohledem na realitu psaly po zmizení letu MH370. Jasné není ani to, proč by někdo kradl letoun linky MH370, dokonale ho ukrýval, zabíjel jeho pasažéry, zfalšoval identitu letounu (včetně systémů automaticky vysílajících zprávy o stavu letounu) a vyslal ho na linku MH17, zatímco by pravý letoun této linky (původní 9M-MRD) patrně kdesi ukryl. Nejsme sice konspirační odborníci, ale jednodušší nám přijde sestřelit let MH17 rovnou.

Teorii, že na palubě nebyli živí cestující, jsme se věnovali už v prvním části našeho přehledu. Zopakujme pouze, že podle ní média mlčí o příbuzných obětí, což je už při letmém pohledu na zpravodajské servery evidentní nesmysl. Cestující MH17 navíc ještě těsně před odletem posílali zprávy i snímky samotného letadla

13 Povstalcům by sestřel k ničemu nebyl!

„...zatímco Ukrajině ano, protože chce vtáhnout svět do války s Ruskem.“

Emotivní teze je spíše zpětným sebeutvrzením v předpokladu, že povstalci jsou „ti hodní“ a ukrajinská armáda a s ní spolupracující polovojenské složky „ti zlí“. Logiku postrádá už v tom, že Ukrajina, země mezi Evropou a Ruskem, by na válce jaderných mocností dost těžko něco vydělala.

Pragmaticky vzato by nicméně Ukrajincům pomohl záměrný sestřel civilního boeingu a úspěšné křivé usvědčení separatistů obdobně, jako by separatistům cíleně sestřelivším boeing pomohlo úspěšné křivé usvědčení Ukrajinců. V prvním případě by se pod mezinárodním tlakem ocitlo Rusko, které podporuje povstalce, ve druhém by západní politici museli voličům vysvětlovat, proč stojí za režimem, který sestřeluje civilní letadla a lže o tom.

V redakci jsme však přesvědčeni, i když to nelze dokázat „tvrdými daty“ z letových zapisovačů, radarů či záznamů trasy letu, že nešťastný boeing byl sestřelen omylem, protože riziko prozrazení úmyslné akce je příliš velké. A protože nepokládáme ani jednu stran za tak barbarskou, aby cíleně ničila civilní letadla.

Zpravodaj popisuje hrůzy z místa dopadu letadla:

21. července 2014

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue