Jak se daří vaší mamince, je na tom už dobře?
Maminka je doma, je samý humor a přestože je to trochu složitější, tak je statečná a těší se na všechno, co bude. Myslím si, že ještě nějaké moje koncerty uvidí. Sice si ji budu muset dovézt, ale to nevadí.
A bydlí u vás?
Maminka se vrátila domů po čtyřech měsících, ale doma chtějí být s tatínkem u sebe. Mám sice bezbariérový dům, ale řekli, že chtějí svůj. Svůj klid. Ale jsem s nimi pořád.
Když jsme u toho domova, tím vaším druhým je auto. Uměla byste bez něj existovat?
Já bych ráda všude chodila pěšky, ale zkuste mě příští týden poslat do Košic. To abych vyběhla minulý týden. Bez auta to nejde. Jsem buď na jevišti, nebo v autě, které mě vždycky přenese tam, kde zrovna zpívám. Jsem ráda, že to auto má televizi, topení, vyhřívání i klimatizaci. Prý je hodně vytuněné. Hlavně jsem v něm šťastná. A takhle já hledám lidi - jestli je mi s nimi dobře. V autě je mi dobře a to je základ. Cítím se bezpečně. Ráda ho i řídím, ale nedělám to tak často, protože jsem stále v práci, jsem nekoncentrovaná a nechávám se vozit. Mám kolem sebe lidi, kteří se o mě starají.
V autě vznikají i vaše charitativní háčkovaná srdce. Kolik jste jich už vyrobila?
Nevím, jestli jenom v autě, ale z osmdesáti procent háčkuju jenom v autě. Už jsem uháčkovala asi 1 300 srdíček, což je v přepočtu asi skoro 400 tisíc, které jdou na Konto Bariéry. Chci tím dělat radost, mě to zároveň uklidňuje, srdíčko trvá patnáct minut mého času. Ani si je nenechávám zašívat, protože chci, aby lidi věděli, že si kupují můj čas, který je podle mě ten nejvzácnější.
Lucie Bílá a její „druhý domov“
Rozezpíváváte se v autě? Nebo co v něm nejčastěji děláte?
Nevím, jestli je moje rozezpívávání příjemné pro mého řidiče, ale opravdu je to místo, kde tohle praktikuju, kde taky odpočívám a čtu si. Taky se dívám na filmy, které mám ráda. Zrovna jsem si pořídila celou kolekci filmů Jiřího Menzela, protože si ho hodně vážím. Prostě dělám to, co lidi běžně dělají ve volnu. A to já nemám nikdy. Ale já to mám takhle ráda, nic bych na tom neměnila.
Tudíž se máte dobře?
My ženy to máme tak, že je na nás vidět, jak se máme. Schválně?
Viděl bych to na lehkou únavu. Nebo?
Žádná únava není, ta vypadá jinak. Mám se krásně. Vydala jsem album, které se jmenuje Recitál, což je záznam komorního koncertu s Petrem Maláskem. Chystám i novou desku Diamantová Bílá, zkoušíme nový muzikál v Karlíně Addams Family, taky budu dál hrát Aidu a hlavně budeme dělat Černobílé turné, tedy tři koncerty v Čechách a dva na Slovensku pro lidi, kteří to neviděli. A taky to opakuju, protože to chci natočit, protože co se nenatočí, to se nemusí pamatovat. A pak jsou Vánoce a už můžeme jít na rok 2015.
