Mladý Gavrilo Princip, který nakonec na následnický pár vystřelil, předtím už svůj pokus o atentát vlastně vzdal. Jenže auto s Františkem Ferdinandem a jeho ženou Žofií po neplánované změně trasy špatně odbočilo a atentátníkovi při couvání vjelo zrovna do cesty.
Za volantem tehdy seděl řidič Leopold Lojka - obyčejný muž, který si po válce otevřel v Brně hospodu a v roce 1926 v Brně také zemřel. „Po prastrýci dostal dokonce jméno takzvaný Lojkův efekt. Tedy to, že běh dějin někdy zásadně ovlivní to, když úplně obyčejný člověk něco udělá, neudělá, zapomene či třeba splete,“ přemýšlel v neděli v Brně Klaus Lojka, který nyní žije ve Vídni a o sarajevském atentátu poslouchal od svého dědy, Leopoldova bratra.
Do Brna se sedmapadesátiletý muž vypravil kvůli pietě i ze zvědavosti s celou svojí rodinou. Jeho prastrýc Leopold, na kterého vzdáleným příbuzným nezůstaly žádné památky, se totiž právě v neděli dočkal obnovení svého hrobu - po 88 letech, kdy ho do něj uložili.
Po místě, kde byl sarajevský řidič Lojka pohřben, pátral nadšenec pro historii Jiří Skoupý. „Lojka zemřel jako nemajetný. A po deseti letech už za jeho hrobové místo nikdo nezaplatil,“ popisuje Skoupý.
Od roku 1936 tak Lojkovy ostatky ležely na místě, kde se posléze měnila orientace hrobů a byli zde pohřbeni další lidé. K vyzvednutí jeho ostatků ale nikdy nedošlo, ve „svém“ hrobě tak stále ležel. A když nyní Skoupý pátral, kde se hrob nachází, zjistil, že nyní opět nikomu nepatří.
Spolu s Brněnským městským střeleckým spolkem se proto postaral o pamětní desku a hrobové místo pronajal na dalších deset let. „Lidé ho najdou ve skupině 59 na místě 418/419,“ upřesnil návštěvníkům hřbitova Skoupý.
Piety se o víkendu kromě Lojky dostalo i následnické rodině. Právě v Brně totiž rekonstrukcí sarajevských událostí odstartoval projekt řady muzeí a institucí nazvaný Velká válka, který mapuje první světovou válku ze všech možných úhlů pohledu.
„Cestu“ do Sarajeva ovšem tentokrát měli aktéři atentátu snadnější. Historický parní vlak se skutečným salonním vozem následníka trůnu vyjížděl z nádraží Horní Heršpice. „Taky jedeš do Sarajeva,“ smáli se při vypravování lokomotivy z Národního technického muzea nádražáci a technici muzea a trumfovali se v tom, kdo si toho o atentátu i válce pamatuje více.Do „Sarajeva“, tedy na brněnské hlavní nádraží, to vlak měl tentokrát jen pár minut jízdy.
Na nádraží už na následníka čekal automobil, koně, vojsko i davy přihlížejících lidí. Vyhrávala vojenská hudba i flašinet. „Já si ale myslím, že Franta byl mladší a vyšší,“ smála se jedna z přihlížejících žen a uhýbala koním, kteří arcivévodu doprovázeli.
„Brněnský“ následník trůnu byl přitom i hlavním organizátorem celé rekonstrukce atentátu. „S trochou nadsázky by se tak dalo říct, že jsem si ten atentát na sebe sám zrežíroval,“ smál se Radim Dufek z Muzea města Brna.
Podívejte se, co se před sto lety stalo v Sarajevu:
