Ruský prezident Vladimir Putin (24. dubna 2014)

Ruský prezident Vladimir Putin (24. dubna 2014) | foto: AP

Putin chce zrušit zákon, který mu dal právo zasáhnout na Ukrajině

  • 779
Ruský prezident Vladimir Putin požádal horní komoru parlamentu, aby zrušila zákon, který šéfa Kremlu opravňuje vyslat na Ukrajinu armádu. Rada federace ho schválila na začátku března. Zrušení zákona podle Putina rozhodně neznamená, že by Moskva přestala hájit zájmy rusky mluvících obyvatel Ukrajiny.

„Hlava státu zaslala Radě federace návrh na zrušení rozhodnutí o nasazení ruských ozbrojených sil na území Ukrajiny,“ sdělil agentuře Interfax Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Horní komora parlamentu se v Moskvě sejde ve středu, s přijímáním Putinových návrhů obvykle nemá žádný problém.

Ruský prezident se dnes podle ČTK rovněž vyslovil pro prodloužení týdenního klidu zbraní na východě Ukrajiny. Příměří zatím platí jen do pátku a podle šéfa Kremlu k nastolení míru nestačí. Putin se zároveň vyslovil pro odzbrojení všech táborů, a to včetně radikálů.

Krize na Ukrajině

Putin na společné tiskové konferenci se svým rakouským protějškem Heinzem Fischerem ve Vídni rovněž řekl, že by se měly konat další rozhovory mezi znesvářenými stranami.

"I Kyjev musí přispět svým dílem. Rozhovory se separatisty jsou nezbytné, stejně tak i diskuze o změnách ústavy," vyzval ukrajinskou vládu k jednáním i rakouský prezident Fischer.

Podle agentury ITAR-TASS Fischer zároveň upozornil, že největší význam mají diskuze mezi Kyjevem a separatisty, neboť Rusko není samo o sobě jednou ze stran konfliktu.

Představitelé kyjevské vlády Putinovo rozhodnutí uvítali. Ukrajinský prezident Petro Porošenko je podle agentury Reuters označil za „první praktický krok“ k vyřešení ukrajinské krize.

K vývoji událostí na Ukrajině se večer vyjádřil i Bílý dům. Podle agentury Reuters ocenil Putinův přístup k příměří na Ukrajině a opět zdůraznil nutnost „hmatatelných kroků směřujících ke zmírnění krize“.

V ochraně zájmů ukrajinských Rusů nepolevíme, vzkazuje Putin

Právo na zahájení vojenské intervence dostal Putin 1. března kvůli ochraně ruských občanů na Ukrajině před „neonacistickými, nacionalistickými a antisemitskými silami“.

Jak ovšem šéf Kremlu v podvečer upozornil, zrušení jeho mandátu pro zahájení vojenské intervence v žádném případě neznamená, že by Rusko přestalo chránit zájmy rusky mluvících obyvatel Ukrajiny.

Putinova žádost dorazila do parlamentu pouhý den poté, co prezidentovi telefonoval jeho americký protějšek Barack Obama. Podle kyjevské státní agentury Ukrinform šéf Bílého domu Putina vyzval, aby podnikl konkrétní kroky ke zklidnění situace.

„Prezident na Putina znovu apeloval, aby podpořil mír. Aby přestal umožňovat dodávky zbraní a materiálu přes hranice, aby ukončil podporu militantů a separatistů, kteří situaci na Ukrajině stále zhoršují,“ popsal průběh rozhovoru Obamův mluvčí Josh Earnest. Barack Obama podle něj Kremlu pohrozil dalšími sankcemi.

Na východě Ukrajiny se znovu střílelo

Na území Donbasu, kterým v posledních týdnech zmítaly tvrdé boje mezi ozbrojenými silami kyjevské vlády a proruskými vzbouřenci, většina zbraní utichla. Separatisté z Doněcku a Luhansku se v pondělí večer zavázali respektovat příměří, které v pátek jednostranně vyhlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Klid zbraní má trvat do pátku, získaný čas chtějí obě strany využít k hledání cesty, jak ukrajinskou krizi vyřešit (více o příměří se dočtete zde).

Obě strany konfliktu však v noci na úterý hlásily, že jejich oponenti dojednané příměří porušují.

Ruská agentura ITAR-TASS píše o přestřelce v devítitisícovém městešku Pryvillja na západě Luhanské oblasti. Při přestřelce, kterou podle separatistů vyvolala vládní vojska, údajně zahynula jedna žena.

Kvůli poškozené rozvodné stanici navíc v Pryvillji údajně selhala elektrická čerpadla, která odváděla vodu z místního uhelného dolu. Všechny horníky se podle agentury podařilo evakuovat, důl je ovšem zatopený.

Proruští povstalci v noci podle prezidenta Porošenka porušili příměří hned osmkrát. Při setkání v Kyjevě to řekl německému ministru zahraničí Frankovi-Walteru Steinmeierovi. Podle Porošenka zemřel v noci na úterý jeden ukrajinský voják, dalších sedm utrpělo zranění.

Separatisté podle agentury Reuters útočili na stanoviště vládních jednotek nedaleko Slavjansku, který je stále v rukou povstalců. Podle kyjevských úřadů byli vyzbrojeni granátomety a minomety. Další ozbrojený střet se údajně odehrál nedaleko hranic s Ruskem. V úterý pak separatisté nedaleko Slavjansku sestřelily ukrajinský armádní vrtulník Mi-8 (více o sestřeleném stroji čtěte zde).

Mluvčí ukrajinského velení Vladislav Selezňov podle ČTK novinářům v Kyjevě oznámil, že povstalci v noci odpálili dvě nálože u železničního náspu na trati spojující Luhansk s Moskvou. Provoz v železničním koridoru byl přerušen, oběti na životech si exploze nevyžádaly.

Na východě Ukrajiny vykolejil po explozi vlak:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video