Lhostejnost by byla horší. Zatím vítězí pohled mravní, je silnější. Ale možná bude mít lev i svůj druhý život, to v případě, že vzdorující památkáři u úřadů uspějí, lva znovu zabalí a památník poputuje na jiné, podle památkářů vhodnější pražské místo.
Na úterní odhalení nepřišly masy lidí ani davy. Spíš jen dav. Ale nadšený. Slunce bylo milosrdně mírné, kolem parku cinkaly tramvaje, dámy byly v klobouku i bez, pánové v oblecích i v kraťasech, vojenská hudba hrála, skotské dudy mečely, psi běhali, děti taktéž. Tleskalo se především oslavencům, našim veteránům z Královského letectva, jimž devadesátka ubrala málo, vtip a šarm rozhodně ne, což poznáte hned, jakmile s nimi promluvíte.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNES
 MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu |
Uniformy se pod lvem míhaly zelené, modré i bílé, barety se promíchávaly s brigadýrkami, přišli skauti i sokolové. Fotografové cvakali snímky transparentů God Save the Queen či Thank you, mluvilo se vznešeně i dojemně, tak jak to na takové akci má být a jak si oslavenci zaslouží. Naproti lvu stojící jiný pomník, ten Preclíkův druhému odboji, neméně kritizovaný, využily hlavně děti – klouzaly se po něm, což bylo také pěkné. A v tu chvíli i velmi symbolické: oni tehdy bojovali, muži a ženy uctívaní oběma památníky, aby se dneska děti mohly vesele klouzat...
Idylka však nebyla až tak úplná, paní v davu utrousila, že kdybychom si to tu všechno nerozkradli, mohli jsme postavit pomník sami, takto to za nás museli udělat zdejší nekradoucí Britové. Paní se mýlí, památníky letcům tu už máme a lva darovali Britové, protože si „uvědomili, že v České republice není žádný památník, který by ukázal, jak moc jsou Britové vděčni těmto mužům, kteří v boji nasadili své vlastní životy“.
A aby duch britského vděku zůstal zachován, s díky odmítli mnoho finančních nabídek z české strany. Pán zase brblal, že akce není dobře zorganizovaná, v Americe či Británii by to udělali líp, aby všichni dobře viděli. Další poznamenal, že lev zas tak staromódní, jak se říká, není, vypadá dobře, dramaticky, podobně jako byl dramatický osud válečných letců, jen ten podstavec je nějak velký, ani stromy kolem tu mohutnost neztlumí. Hošík se pak optal „a tatííí, proč má lev křídla?“, a tatííí odpověděl, že lev je heraldickým symbolem jak pro Čechy, tak pro Brity, a křídla má, protože je jako letec, jenže hošík nevěděl, co je to heraldický... Ano, první život lva na Klárově začal uspokojivě.
Oslavenci veteráni včera ještě absolvovali podobnou akci o kus dál v Bratislavě. Tam se odhalovala „pamätná tabuľa“ coby protějšek lva. Tabuľa proto, že lev není symbolem Slováků, jichž v britském Královském letectvu bojovalo přes tři sta.
Tady a teď se bude bojovat jinak: razítky, posudky, paragrafy, kompetencemi, odvoláními, zkrátka úředními zbraněmi. Odhaduji, že lev nakonec zůstane tam, kde je, druhý život na jiném místě nezačne. Ono by to stěhování bylo trapné. Bude-li cenou za udělení „trvalého pobytu“ pokuta, mohla by radnice uspořádat sbírku. Ráda přispěji. Trapnost se k majestátu lva nehodí.
Podívejte se na odhalení pomníku:
