Vysoký komín kotelny u továrny Rustonka patřil neodmyslitelně k vltavské nivě pražského Karlína. Impozantní budova přádelny s bohatě členitou fasádou pak zase ke koloritu Bystřan na Teplicku (viz článek Secesní přádelna jde k zemi).
To už však neplatí. Letos nadobro zmizely. A s nimi i další fabriky, mnohdy pamatující doby průmyslové revoluce. Pohled na přibývající hromady suti děsí památkáře, architekty i historiky.
Továrny a jejich osudy |
"Situace je poměrně tristní. Průmyslové dědictví je zatím u nás jako památka téměř nerozeznané, teprve objevované," zmiňuje historik architektury Benjamin Fragner.
Ve společnosti je nyní cítit určitý posun ve vnímání industriální architektury a vůbec ve významu českých továren. Národní památkový ústav zřídil v Ostravě odborné pracoviště, které se na průmyslové památky zaměřuje.
"Vyšší míra specializace umožní větší odbornost v této oblasti a kvalifikovanější rozhodování, což bude prospěšné jak pro památkovou péči, tak pro vlastníky takových objektů," říká ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
Pro některé cenné tovární areály je už však pozdě. Četnost bourání je v posledních letech nebývalá. Proč se tak děje, odborníci nedokážou vysvětlit. "Obecně je to problém v celé Evropě. Naráz zanikla spousta průmyslových závodů, významných svou historií i architekturou. U nás to akorát přišlo trochu později než v západní Evropě, ale o to nárazověji v devadesátých letech," popisuje Fragner.
Spekulace, české specifikum
Česko je navíc specifické tím, že do osudu mnoha továren vstoupily spekulativní zájmy. Někde není vlastník dostatečně znám dodnes. Areály mezitím zchátraly a nyní je těžké přemlouvat investory, aby je zachránili. Ti často raději volí demolici.
Je to méně pracné, novou budovu si nechají postavit na míru a mnohdy i ušetří peníze. Nicméně existují případy, kdy se stařičkým areálům podařilo nové využití nalézt, a tím je zachránit. Nedávným příkladem budiž výrobna firmy Podzimek v Třešti či nedaleká továrna No. 8 v Humpolci. Rovněž se povedla úprava parního mlýna v pražských Holešovicích.
Bývalý plynojem v areálu Dolních Vítkovic přestavěli na multifunkční aulu.
Ve Vítkovicích se to sešlo
Ve výčtu nesmí chybět ani přestavba plynojemu v multifunkční aulu Gong v Dolních Vítkovicích od architekta Josefa Pleskota.
Tam se to sešlo: kvalitní architekt a více peněz na velkorysé úpravy. Mohli se rozmáchnout. Investor Jan Světlík vsadil právě na historickou hodnotu průmyslového areálu železáren. Vlastně mu ani nic jiného nezbývalo, protože je pod nejvyšší památkovou ochranou.
Získal granty a svým přístupem si udělal tu nejlepší reklamu. Kdyby tam vybudoval novostavbu, tak ani zlomkem nevzbudí takovou pozornost. Jde přesně o ten příklad, kdy přiměřené využití objektu tohoto typu s jeho historií může sloužit pro vydělávání dalších peněz a především pro vytváření určité popularity, což každá investice vždycky potřebuje.
Najít dost financí, či osvíceného investora se však samozřejmě nepodaří všude. Třeba taková sirkárna v Sušici, podnik s nebývalou historií a jedna z nejvýznamnějších továren u nás. Na místě světoznámé fabriky má v budoucnu stát supermarket. Historický význam pro nevelké město v Pošumaví a celý stát je přitom nepopiratelný.
Právě to ctí ve Velké Británii, Německu či Francii, kde se při ochraně hodně zaměřují na hospodářské dějiny i historii techniky. U nás je to často spíše estetická stránka samotných budov.
Pohled na továrnu Rustonka v pražském Karlíně v 19. století, tedy v dobách její největší slávy.
Poslední zbytky kdysi slavné továrny Rustonka v pražském Karlíně šly k zemi v březnu 2014
Šokující případ zbořené přádelny
Na závěr jeden z nejkřiklavějších případů posledních dnů. Budovu bývalé přádelny Adolfa Landsbergera, později Slezanu, ve Frýdku-Místku její majitel zboural. A to přesto, že památkáři se ji dlouho snažili protlačit na seznam kulturních památek.
"Návrh byl podán Ministerstvu kultury v roce 2002. Demolice přádelny připomíná naléhavou potřebu hledání cest ke změně postoje společnosti k průmyslovému dědictví. Tyto objekty tvoří historickou identitu našich měst," říká mluvčí NPÚ Jana Tichá.
Josef Smutný, donedávna místopředseda České komory architektů, považuje demolici za šokující, i když ji posvětil místní úřad. "Arogance vlastníka vědomě porušujícího zákon nemá obdoby. Navíc celých deset dnů byly k demoličním pracím všechny odpovědné orgány zcela apatické," tvrdí.
A dodává, že industriální stavby často obdivujeme pro jejich monumentalitu, stabilitu, promyšlenost a vazby na technologický vývoj. Proto stojí za zachování i v dnešní "klipovité" době (více viz článek Vlastník bourá přádelnu, i když stát zahájil její vyhlašování památkou).
Likvidace přádelny Landsbergrovy textilky ve Frýdku-Místku je už neodvratná. (6. května 2014)
Nové kulturní památky
Ministerstvo kultury nedávno prohlásilo 27 staveb za kulturní památku. Zhruba každou pátou budovu pak tvoří mlýny a továrny.
- Brusírna Harrachovské sklárny (okres Semily)
- Janatův mlýn v Buřanech (okres Semily)
- Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích
- Sklárna v Tasicích (okres Havlíčkův Brod)
- Železárna Stará huť u Adamova (okres Blansko)
- Vodní pila v Peníkově (okres Jindřichův Hradec) Co zmizelo v poslední době
- Kotelna Rustonky (Praha–Karlín)
- Tabačka v Novém Jičíně
- Textilka Tepna Náchod
- Bývalá přádelna bří Grohmannů v Bystřanech u Teplic
- Bývalá přádelna Adolfa Landsbergera (později n. p. Slezan) ve Frýdku-Místku
Připravena demolice
- Koželužna v Hradci Králové
- Tesla Pardubice
- Sirkárna SOLO Sušice
Časosběrné video z bourání secesní továrny v Bystřanech
28. února 2014 |
