Zeman se do Tibetu pustil v debatě se zastupiteli Libereckého kraje, kam přijel na třídenní návštěvu.
"Ti, kteří vyvěšují tibetské vlajky, mají patrně problémy ve své obci vyřešeny tak dokonale, že se mohou zabývat záležitostí vzdálenou několik tisíc kilometrů," řekl v Liberci Zeman.
Lepší místo si pro svůj bonmot vybrat nemohl: právě liberecký hejtman Martin Půta totiž považuje vyvěšování tibetských vlajek za důležitý symbolický akt - každý březen vlaje ze sídla krajského úřadu.
"Dlouhá léta jsem byl starostou Hrádku nad Nisou a tibetskou vlajku jsme vyvěšovali pravidelně. Neříkám, že se nám všechny problémy ve městě podařilo vyřešit, ale až do Hrádku přijedete, ukážu vám, co všechno se naopak povedlo," odtušil.
Zeman podotkl, že v době samostatného Tibetu v letech 1913 až 1951 sice v zemi existovalo něco jako demokracie, ale s prvky feudalismu a otroctví. "To znamená, že tam někteří lidé byli zakováváni do řetězů a občas jim byly dokonce vylupovány oči. To jsou historická fakta, ne můj výmysl," uvedla hlava státu.
Podle ní by si ten, kdo vyvěšuje tibetskou vlajku, měl položit otázku, zda si přeje nezávislost Tibetu a návrat do této historie, nebo zda touží po autonomii země, jakou má třeba Hongkong, rovněž přináležící Číně.
Prezident dále uvedl, že souhlasí s názorem premiéra Bohuslava Sobotky, který uvedl, že není třeba uznávat tibetskou exilovou vládu.
"Pravidla by měla platit pro všechny. Nemůžeme jedné zemi říkat, ať se vzdá kusu svého území, a zároveň například protestovat proti anexi Krymu," dodal Zeman.
Mnich Jan Brázda z libereckého Centra pro tibetská buddhistická studia je shovívavý: "Je třeba si uvědomit, že samotní Tibeťané a jejich vláda už dávno rezignovali na odtržení od Číny, chtějí jen jistou autonomii. Proto ty emoce kolem toho neznamenají vůbec nic. Je to už trochu passé."
