Kalené sklo lze rozbít jen velmi těžko. Pokud už ano (například prudkým nárazem na roh), pak se místo nebezpečných ostrých střepů rozpadne na neřezavé kousky. Tato odolnost je výsledkem speciálního výrobního postupu. Díky němu pak lze použít kalené sklo téměř všude.
Nemusíte se dokonce bát ani takových karambolů, jakými jsou prudké nárazy dětských tříkolek do skleněných dveří či dokonce pád mohutného člověka. V porovnání s obyčejným sklem se stejnou tloušťkou nabízí totiž kalené sklo pětinásobnou odolnost.
"Přežije" tak dokonce i deska stolu, na kterou upustíte těžkou skleněnou vázu. Zatímco stůl bude v pořádku, z vázy zůstanou jen střepy, což dokazuje i naše video.
Grafosklo se používá i jako obklad mezi kuchyňskými skříňkami. Snadno se udržuje v pořádku.
Kalené sklo odolává samozřejmě i vysokým teplotám. "Když použijete za varnou desku jako obklad stěny sklo, počítejte s tím, že v případě plynu musí být kalené. Za indukční varnou deskou vystačíte i se sklem obyčejným," doporučuje Stanislav Minář z firmy Indeco.
Jaké sklo a kam
|
Jak se vyrábí kalené sklo
Výroba kaleného skla představuje složitý postup, kdy se sklo zahřeje nejprve na teplotu přes 620 °C a následně prudce ochladí vzduchovou sprchou.
"Zatímco teplota na povrchu skleněného materiálu rapidně klesá, uvnitř je sklo stále teplé. V tomto momentě vzniká uvnitř skla takzvané tažné pnutí, na vnější straně naopak tlakové napětí. Toto nové rozložení napětí má vliv na mechanickou, teplotní i ohybovou odolnost vzniklého kaleného skla, které je tedy na nesrovnatelně vyšší úrovni, než obyčejné nekalené sklo," vysvětluje Petr Paksi z firmy J. A. P., která kalené sklo používá na dveře i skleněné příčky či jako obklad stěn.
Kromě kaleného skla jde však zvolit i takzvané grafosklo, u něhož se používá ještě speciální vnitřní bezpečnostní fólie, která je se sklem pevně spojena. "V momentě nárazu se díky ní úlomky skla nevysypou, ale zůstanou zachyceny pohromadě," doplňuje Petr Paksi.
Pískované sklo vyžaduje správné zacházení
Kalené sklo bývá často upraveno takzvaným pískováním. To znamená, že povrch je mechanicky narušený křemičitým pískem. Díky tomu mohou vznikat na skle zajímavé dekory.
Takto upravená plocha by však měla ošetřena nanolakem, který vyplní veškeré prohlubně po pískování a vytvoří téměř jednolitý hladký povrch, který je odolnější vůči přilnavosti nečistot, a zajišťuje jeho snadnou údržbu. Pozor ale, ne každý výrobce ochrannou nanovrstvu používá, zejména kvůli snaze snížit náklady.
Při čištění pískovaného skla je nutné očistit celou plochu.
"Na pískované sklo nepatří žádné abrazivní přípravky, ani čistidla na bázi lihu. Nelze také vyčistit třeba nějakou skvrnu jen lokálně, je nutné očistit celou plochu," dává praktické rady Jiří Fryšták z firmy J.A.P.
Podobně radí i Martin Rataj z firmy VV Sklo, který varuje zejména před mastnotou: "Běžný omastek umyjete horkou vodou, jen pozor na to, abyste použili opravdu čistou houbičku."
Jak čistit pískované sklo
|
