Z Kavčích hor však putují do světa i jiné pořady, některé hodně nečekané a hodně daleko. Tak třeba Čína odebrala oba díly hudebního projektu dvojice Michal Dvořák - Jaroslav Svěcený Vivaldianno.
Až do Brazílie se vydala pohádka Micimutr, ale také Věra 68, celovečerní portrét Věry Čáslavské. A Velká Británie koupila Nespatřené, dokument o nevidomých dětech ze školy Jaroslava Ježka.
Nejvíce jdou tradičně na odbyt pohádky, zejména animované večerníčky. Maďarsko si vyžádalo Boba a Bobka i Rumcajse, Estonsko Králíka Fialu či Tři prasátka, Slovinsko celý "balík" seriálů pro nejmenší od Rákosníčka po cyklus Ze života rodiny Horáčkovy.
Ovšem skutečně ve velkém nakupuje naše pohádky Rusko. Seznam děl, jež se vydala do Moskvy, je nekonečný. Figurují v něm jak večerníčky O skřítku Racochejlovi, Pohádky z mechu a kapradí, Maxipes Fík nebo Kosí bratři, tak hrané příběhy tvořící bezmála častý "vánoční komplet": O perlové panně, Císař a tambor, Jak si zasloužit princeznu, Čert ví proč, Princezna ze mlejna, Anděl Páně, Královský slib, Lotrando a Zubejda, Sedmero krkavců. Ale současně Rusko zajímá i Svoboda pro Smetanu, skutečná kauza řidiče, jenž maloval politikům na plakátech tykadla.
Polsko si vybírá hlavně filmy: Václava, Vrásky z lásky, Zemský ráj to na pohled, Tady hlídám já, Cestu do lesa či Havlovo Odcházení. Německo zase sází na český humor, koupilo legendy Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny plus dvě série Spejbla a Hurvínka. A sousedy zjevně také zasáhla vlna nostalgie: Maďaři i Slováci si k Sanitce 2 opatří i první Sanitku, Budapešť navíc Nemocnici na kraji města i Ženu za pultem a Bratislava Arabelu.
5. září 2013 |
