Účast byla pravděpodobně nejnižší v historii českých eurovoleb. Při posledních volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 dorazilo k urnám přes 28 procent voličů. Český statistický úřad již sečetl výsledky, zveřejnit je však může až v neděli hodinu před půlnoci, kdy skončí hlasování v Itálii.
Lídři kandidátek, předsedové parlamentních stran i prezident Miloš Zeman volili většinou už v pátek. V sobotu dopoledne dorazil do volební místnosti v pražských Kobylisích Václav Klaus. Bývalý prezident uvedl, že pravděpodobně poprvé od pádu komunismu váhal, zda jít volit.
"Nemám dost dobře stranu, kterou bych natolik ctil a vážil si jí, že bych jí chtěl dát hlas. Volby považuji za neautentické a volební účast to naznačuje," řekl novinářům. Dorazil proto, aby nezískali hlasy ti, "u kterých bych si to nepřál".
Malý zájem voličů podle něj svědčí o tom, že řídit tak rozsáhlý kontinent z jednoho místa, je problém. Nesouhlasil však s názorem Zemana, který v pátek uvedl, aby byla alespoň u domácích voleb účast povinná (více čtěte zde). "Povinnou nebo skoro povinnou účast už jsme tady měli za komunismu a nevím, jestli by se to takto panu prezidentovi líbilo," doplnil Klaus, který přišel se snachou a vnoučaty.
Díky nízké účasti byly výsledky spočítané bleskově
Výsledky letošních eurovoleb mělo více než 90 procent okrskových volebních komisí spočítáno a odevzdáno za dvě hodiny po uzavření volebních místností. Oznámil to mluvčí statistického úřadu Jan Cieslar. Rychlost volebních komisařů by mohla potvrzovat informace o nízké volební účasti. Výsledky ovšem bude moci ČSÚ zveřejnit až po ukončení hlasování v celé EU, tedy v neděli po 23:00.
Předpověď výsledkůPrvní TOP 09, těsně před ČSSD |
K nejnižším tradičně patřila účast v Moravskoslezském kraji, kde podle mluvčího ČSÚ byl také k 16:00 nejvyšší podíl zpracovaných okrsků - 96,5 procenta. Celkově k 16:00 převzal ČSÚ "výsledky od 13 481 okrskových volebních komisí, tedy od 91,2 procenta". Statistikům tak v tu dobu chyběly výsledky od zbývajících 296 okrsků. V 16:45 scházely výsledky už jen od 104 okrsků, uvedl mluvčí.
"První okrsek předal své výsledky 20 minut po uzavření volební místnosti," uvedl Cieslar zatím bez podrobností.
Voliči měli na výběr kandidáty třiceti osmi stran. Volit mohlo v Česku přes 8 milionů lidí. Celkem se volí 751 evropských poslanců, které čeká pětiletý mandát. Česko bude mít v Evropském parlamentu 21 zástupců.
Volby neprobíhají ve státech osmadvacítky ve stejný čas. Už ve čtvrtek odvolili Britové a Nizozemci (více čtěte zde), v pátek kromě Čechů (jako jediní volí dva dny) šli k volbám i Irové. V sobotu se volí i v Lotyšsku, na Maltě a Slovensku. Zbytek států EU nechal hlasování na druhý víkendový den.
Politická strana, která zvítězí ve volbách do Evropského parlamentu, bude mít podle prezidenta Miloše Zemana "oprávněný pocit", že může navrhnout svého eurokomisaře. Zeman to řekl České televizi. O jméno budoucího eurokomisaře se přou vládní ČSSD a ANO. První navrhují exministra financí Pavla Mertlíka, druzí lídra své kandidátky Pavla Teličku, který už tento post zastával v roce 2004.
Zeman: Vítěz bude oprávněně chtít navrhnout eurokomisaře
Podle Zemana je vítězství ve volbách ohledně nominace eurokomisaře "silný argument". Prezident tak odpověděl na otázku, zda hnutí ANO nemůže v případě vítězství nad sociálními demokraty získat pocit, že je silnější než ČSSD.
Proti kandidatuře Teličky se postavil šéf sociálních demokratů a premiér Bohuslav Sobotka, jako lobbista podle něj není vhodným nominantem. Podle vicepremiéra a předsedy ANO Andreje Babiše zase Mertlík nemá s Bruselem zkušenosti.
Babiš uváděl, že chce, aby o kandidátovi na člena Evropské komise rozhodly právě eurovolby. Na dotaz, zda ANO bude prosazovat svého kandidáta, pokud získá více hlasů než ČSSD, Babiš ČTK už dříve řekl: "Určitě ano, pokud neuspějeme, nemůžeme si nárokovat to místo." Naopak podle Sobotky bude důležité to, jakou podporu bude mít nominant v Evropském parlamentu, který kandidáty na členy Evropské komise schvaluje.
Prvním českým eurokomisařem byl po vstupu ČR do unie v roce 2004 Telička. Vláda původně na člena komise nominovala exministra životního prostředí Miloše Kužvarta, ten se ale kandidatury vzdal. Teličku zhruba po půlroce vystřídal bývalý premiér Vladimír Špidla, po něm v roce 2010 následoval Štefan Füle.
Prezidenta Miloše Zemana zajímala volební účast (23. května 2014):
