Projekt Ke kořenům vymyslely studentky Masarykovy univerzity v Brně Blanka Dobešová (environmentální studia), Alžběta Šimčíková Živá (sociální práce) a Monika Suchánská (antropologie). Samy sebe nazývají ekofunebráckým triem, které chce lidem ukázat, že pohřeb může vypadat i jinak, než bývá zvykem.
Se svým záměrem se nyní probojovaly do finále studentské soutěže Social Impact Award, která oceňuje společensky prospěšné podnikání (více v boxu). "Chtěli byste být pohřbení pod javorem, lípou nebo třeba jabloní?" ptají se studentky v soutěžním videospotu.
Ve spolupráci se Správou pražských hřbitovů už chystají v Ďáblicích přírodní Les vzpomínek. Fungovat má začít na podzim. "Vedení správy hřbitovů souhlasilo, děvčata byla úžasná, je to připravené, jen to dotáhnout do finále," řekla Jana Omelková, vedoucí hřbitovní správy Ďáblice.
"Uprostřed hřbitova je vzrostlý les, který se dosud nevyužíval. My chceme ukládat popel zemřelých ke kořenům stromů," řekla iDNES.cz Dobešová, která se tématu dlouhodobě věnuje - například i ve své diplomové práci Environmentální a společenské přínosy přírodního pohřebnictví.
Na svůj záměr prý zatím studentky mají pozitivní reakce. I proto věří, že po netradičních pohřbech bude poptávka.
"Lidé jsou nespokojení jak se službami, které poskytují pohřební firmy, tak s atmosférou v krematoriích. Připadá jim to chladné, neosobní a formalizované, smuteční proslovy frázovité. Hlavně nám jde o to vytvořit k tomu alternativu," poznamenala Dobešová.
Studentky také hodlají do přípravy pohřbů více zapojit rodiny zesnulých. Například aby si vyrobily parte nebo urnu, ušily rubáš či připravily smuteční kytici. Pozůstalí si také můžou nachystat vlastní smuteční řeč nebo se postarat o hudební doprovod.
"V zahraničí si lidé vybírají strom, pod kterým chtějí být pohřbeni. To plánujeme zavést i tady. V Lese vzpomínek bychom chtěly dělat prohlídky, kde se lidé mohou s tím prostředím seznámit už během svého života," uvedla studentka.
S kolegyněmi plánují dělat i poradenství pro pozůstalé, přednášky a informační semináře, případně také založit vlastní pohřební firmu.
Luční hřbitovy spásají ovce
Dobešová ve své diplomce zmiňuje, že první přírodní hřbitovy vznikly v 90. letech ve Velké Británii. V ostrovním království jich dnes funguje přes 200 a nechává se v nich uložit přibližně sedm procent nebožtíků.
Soutěž: Houpací sítě, sdílení kol, pexeso pro nevidoméDo soutěže Social Impact Award, kterou v Česku pořádá Hub Praha, se letos přihlásilo 53 projektů. Dvanáct z nich se dostalo do finále, které se uskuteční 21. května. Studenti kromě ekologického pohřebnictví vymysleli například pexeso pro nevidomé, rozhraní pro dotykové telefony pro seniory, terapeutickou dílnu, ve které budou bezdomovci vyrábět houpací sítě do parků, nebo sdílení kol pro městskou cyklistiku. Tři vítěze určí odborná porota, jeden vzejde z hlasování publika. Každý oceněný projekt dostane mimo jiné 3 000 eur. Soutěž vznikla v roce 2009 v Rakousku, letos se koná v osmi zemích. Česko se do ní zapojilo předloni, kdy uspěli například studenti s nápadem udělat z bezdomovců turistické průvodce (reportáž z noční prohlídky Prahou čtěte zde). Loni se do finále dostal projekt dvou mladíků, kteří nabízejí znevýhodněným ženám možnost vydělat si žehlením (více čtěte zde). |
Ekohřbitovy přitom bývají velmi rozmanité. "Na některých jsou vzrostlé stromy a popel se dává k jejich kořenům, jinde se na každý hrob vysadí strom a památeční les teprve postupně vzniká. Také fungují luční hřbitovy, často zakládané zemědělci, které někdy jsou spásané ovcemi," líčí studentka, která navštívila zhruba sedm přírodních hřbitovů v Anglii a jeden v Bavorsku.
Zelené hřbitovy se také často snaží zanechat co nejmenší ekologickou stopu. Rakve jsou proto dělané z lepenky nebo proutí, urny z tvrzeného papíru, rubáš z bavlny.
Vznik alternativních hřbitovů v zahraničí usnadňují i pravidla pro pohřbívání. Zatímco ve Velké Británie mohou hřbitov založit i soukromníci či neziskové organizace, v Česku je to výsada pouze obcí nebo registrovaných církví a náboženských společností.
V roce 2012 v Česku podle Českého statistického úřadu zemřelo 108 tisíc lidí. Zhruba 76 až 80 procent procent pohřbů jsou kremace, zbytek představují pohřby do země (více čtěte zde).
