"Lidové shromáždění právě dohlasovalo, termín referenda získal podporu 100 procent delegátů. Hlasování se bude konat 11. května," citovala agentura Reuters rebelského předáka Denise Pušilina. Hlasovat se bude v obou oblastech, kde separatisté vyhlásili vlastní republiky, tedy v Doněcké a Luhaské.
Útok na tiskárny hlasovacích lístkůNeoznačení ozbrojenci vzali v noci na čtvrtek útokem dvě doněcké tiskárny, kde se vyráběly hlasovací lístky. Útočníkům se jich podle ČTK podařilo zničit více než milion. Agentura ITAR-TASS s odvoláním na místní policii informovala, že z útoku jsou podezřelí členové extrémní pravicové organizace Pravý sektor. |
"Svůj hlas chtějí odevzdat miliony lidí. I kdybychom hlasovali proti referendu, stejně by se konalo. Občanská válka už začala. Referendum může válku zastavit a nastartovat politické řešení," dodal Pušilin.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu doporučil, aby se hlasování odložilo. Východ Ukrajiny by měl podle něj k samostatnosti vykročit, až k tomu budou vytvořené podmínky. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk slova ruského prezidenta označil za "mlácení prázdné slámy". Ukrajina podle něj v neděli žádné zákonné referendum nepořádá, což by měl ruský prezident vědět (více čtěte zde).
Moskva se k rozhodnutí ukrajinských separatistů, kteří odmítli Putinův návrh, podle agentury Reuters vyjadřovat nechce. "Potřebujeme více informací," řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Samotný prezident Putin ve čtvrtek vyhlásil rozsáhlé vojenské cvičení s mezikontinentálními raketami, podle jeho slov však s aktuálním vývojem na Ukrajině nesouvisí (více se dočtete zde).
Armáda zůstane v ulicích bez ohledu na hlasování
Představitelé Doněcké lidové republiky, kterou separatisté v dubnu vyhlásili po dobytí doněcké radnice, se kvůli Putinově výzvě ve čtvrtek dopoledne sešli se svými luhanskými protějšky.
Jednání a následné hlasování trvalo zhruba hodinu, jeho výsledek oznámili krátce po poledni.
Vojenský zásah proti separastistům na východě Ukrajiny, který kyjevská vláda označuje za "protiteroristickou operaci", přitom stále pokračuje. Britská televize BBC informuje, že vládní vojska v ulicích klíčových měst zůstanou bez ohledu na konání referenda.
Ukrajinci chtějí jednotnou zemi
Vládní vojska se na východě země přetahují s proruskými rebely o klíčové vládní budovy. Příkladem je radnice v půlmilionovém přístavním městě Mariupol.
Střet v LuhanskuSkupina ozbrojenců se ve čtvrtek podle ukrajinských úřadů pokusila zmocnit strážního stanoviště, které na ukrajinsko-ruských hranicích ovládala ukrajinská armáda. Zhruba 40 mužů prý zaútočilo z ukrajinské strany hranic v Luhanské oblasti. Na hranici mezi Ukrajinou a Ruskem přijely dvě dodávky plné lidí, kteří se prý zprvu tvářili, že chtějí přejet na ruskou stranu. Pak však muži vytáhli zbraně a vyzvali vojáky, aby se vzdali. Pohraničníci to však odmítli a začali střílet. Útočníci zareagovali použitím zápalných lahví, po chvíli však svou snahu vzdali a odjeli. |
Armáda v úterý dobyla tamní radnici, vzápětí však vojáci budovu opustili a dali tak separatistům možnost úřad znovu obsadit (více se dočtete zde).
Agentura Reuters ve čtvrtek odpoledne zveřejnila výsledky průzkumu, který na Ukrajině uspořádala americká organizace Paw. Její zástupci se ptali 1700 obyvatel, zda by se jejich země měla rozdělit.
Podle 77 procent dotázaných by Ukrajina měla zůstat jednotná. Největší podporu má tento názor pochopitelně v západních oblastech, kde se proti rozdělení vyjádřilo 93 procent lidí. I přes krvavé boje mezi vládními vojsky a separatisty však podle agentury nechtějí Ukrajinu dělit ani obyvatelé východu země, kde se pro jednotu země vyslovilo 70 procent obyvatel.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyzval k odložení referenda:
