"Jste průzkumník, zakladatel a architekt toho, co je a není možné. Jste Průzkumník Glass. Máme před sebou úžasnou cestu... A co bude dál, to začíná u vás." Těmito slovy nás Google přivítal mezi několik tisíc průzkumníků, kteří testují jejich pokus o revoluční zařízení - brýle Glass.
"Proboha, co to máš na hlavě?" Nebo rovnou nevěřícný smích. Tak mne s brýlemi Glass přivítali kolegové v práci. Jinde mne lidé podezřívali, že je právě filmuji nebo se mne ptali, jestli je vůbec vidím, když se na ně dívám, nebo jestli místo nich vidím nějaké jiné informace. "Vypadáš jako pako, ale je to hustý," zhodnotil kolega.
Google Glass jsou zkrátka zařízení, které vzbuzuje emoce. Ať už mezi těmi, kteří jim fandí a věří v jejich budoucnost, tak mezi skeptiky, kteří v nich vidí narušení soukromí a prohloubení propasti mezi lidmi. Podívejte se na naše první kroky s Google Glass. Těšíme se na vaše otázky v diskuzi - napište, co bychom měli s Google Glass otestovat.
Naše první zkušenosti s Google Glass z května 2013:
Rozbalení Glass a instalace: nejste z Ameriky, máte smůlu?
Brýle Glass nejsou v prodeji, Google pouze nabízí "experimentální" přistroj pro ty, kteří mu pomohou zjistit jeho možnosti a vychytat chybky. Tito průzkumníci zaplatili Googlu 1 500 dolarů. Po první vlně průzkumníků v roce 2013 (více v našem článku z konference Google) se staly brýle naprosto nedostupnými.
Teprve 15. dubna otevřel Google na jediný den své sklady. Přestal klienty jednotlivě zvát do svých kanceláří, a poprvé dovolil posílání Glass na americké adresy, objednané z americké IP adresy a americké kreditky. Jedny z brýlí jsme koupili i my. Po rychlém doručení, přeposlání a proclení ("Tak mi teda vysvětlete, co ty vaše brýle dělají?") konečně balíček dorazil do redakce.
Se zabalením výrobku si dal Google opravdu záležet. Nejsme příznivci "rozbalovacích" videí, ale je pravda, že v tomto případě je to součástí celého zážitku, ve kterém se účastníci Glass Explorer mohou cítit jako exkluzivní hrstka vyvolených. A je to asi potřeba, protože jako průkopníci si také občas lecos vytrpí.
Po rozbalení a nabití přišlo párování s telefonem. Glass spolupracují přes Bluetooth s telefony Android a iPhone. Aplikace nejde stáhnout přes oficiální kanál, pokud nemáte ryze americký Play účet, ale naštěstí je vývojářů pro Glass v Evropě více a lze tedy stáhnout apk soubor pro Android.
Párování s mobilem a aktivace přes prohlížeč byla pohodlnější, než by jeden čekal. Je to důležité, protože ovládání brýlí lze stěží označit za intuitivní - ačkoli propracované rozhodně je - a dobrý úvod do rozhraní Glass a jeho bezproblémová konfigurace je klíčem k úspěchu. I přesto je zřejmé, že Glass zatím cílí na komunitu vývojářů a techno-fanoušků. Ti, co mají zkušenosti s testování různých betaverzí z dílny Google se ale budou cítit jako doma.
Brýle kromě Bluetooth nabízejí i Wi-Fi, GPS, akcelerometry, kompas, detektor nasazení, kamerku monitorující pravé oko a touchpad. Podívejte se na technické specifikace na oficiálních stránkách.
První dojmy: úžas, nadšení, frustrace a teplá baterka
Protože jsem Glass již před rokem zběžně testoval, věděl jsem, co čekat. Přesto byly letošní dojmy výrazně lepší. Možná proto, že jsem si mohl displej lépe nastavit, nebo proto, že jsem si prohlédl tutoriály a návody od Google ještě předtím, než jsem se pustil do zkoumání možností.
Ze všeho nejdříve jsem zkusil focení a filmování. Je to totiž nejdostupnější funkce, má své vlastní tlačítko. Stisknutím fotíte, podržením natáčíte desetisekundové video s možností prodloužení až do velikosti paměti. Focení možná není žádná futuristická funkce, ale alespoň z počátku je to něco, co nejraději využívám. Pro běžnou potřebu je 5 megapixelů dostatečných a pro zachycení okamžiku je to často lepší než vytáhnout mobil nebo foťák.
Fotografie se automaticky nahrávají na Google+, podobně, jako si to můžete nastavit třeba u androidích telefonů. Je to bezstarostný, tak trochu líný přístup k fotkám, a pro běžné každodenní fotky to je nejlepší řešení. Žádné umění od fotek Glass nečekejte, kompozice je spíš dílem náhody. Na reportážní fotky z místa ale budou Glass výborné.
Testujeme Google Glass |
Dále jsem si zavolal s přítelkyní přes Google Hangouts. Zatímco já jsem měl před očima její tvář, ona na obrazovce viděla to, co vidím před sebou. Bylo to maximálně futuristické - něco mezi sci-fi a akční FPS hrou. Google bohužel mezitím tuto funkci dočasně odstranil, prý kvalita hovorů zatím nevyhovovala "vysokým standardům, které lidé od Google očekávají."
Hned poté jsem vyzkoušel hlasové vyhledávání Google, které patří ke standardnímu - a asi nejznámnějšímu - vybavení brýlí. Byl jsem překvapen, jak spolehlivě rozpoznávání řeči fungovalo, od krátkých po dlouhé dotazy. Alespoň když jste uvnitř a v klidném tichém prostředí. Horší je to venku, v hromadné dopravě a všude jinde, kde už se na hlasové ovládání dá spolehnout tak na 70 %. Samozřejmě záleží na tom, jak složité dotazy dáváte a jak jste na tom s výslovností.
Aplikací pro Glass je hodně a přibývají další. Jejich kvalita je různá, od propracovaných oficiálních až po fanouškovské s nejistým vývojem. Google nabízí několik desítek z nich na oficiálních stránkách, další můžete získat neoficiální cestou.
Po pěti dnech testování mohu říci, že čím méně aplikace otravuje, tím lépe. Aplikace obvykle produkují "karty", které se řadí chronologicky do časové osy, spolu s přijatými maily, smskami, hovory, tweety a dalšími novinkami. Právě tyto kartičky činí z brýlí Google užitečné zařízení: to, co akutálně potřebujete, máte hned na očích.
Jsou Google Glass praktické? Občas. Zpočátku se mi zdálo ovládání natolik krkolomné, že dostat se k něčemu, co jsem v tu chvíli potřeboval, byla spíš náhoda. Ale čím déle jsem je používal, tím častěji jsem dostal upozornění, které se mi v tu chvíli hodilo, ať už šlo o email nebo esemesku.
Limitujícím faktorem byla často baterka. Brýle při plném využití (filmování, bezdrátové připojení, navigace) vydrží několik hodin. Celkem rychle se ale zahřívají, což u zařízení, které máte skoro na těle, není příjemné. I když se zahřívající se části přímo nedotýkají hlavy, teplo na dotyk cítíte. Ostatně i brýle si občas stěžují, že se "potřebují zchladit, aby fungovaly naplno".
Reakce okolí: To je super! To je blbost... Můžu si to zkusit?
Od rozbalení a spárování s mobilem zkouším Glass prakticky nepřetržitě. Znamená to spoustu vtipných situací a vysvětlování. Ano, vidím tam fotky. Ano, vidím tam maily. Ne, nenahrávám každé slovo. Ano, to je tak správně, že musím koukat nahoru. Ano, vím, že v tom vypadá divně.
A samozřejmě to nejčastější. Ano, můžeš si je zkusit.
Od prvního iPadu v roce 2010 se mi nestalo, že bych měl tolik zájemců o vyzkoušení recenzovaného přístroje. Moje Glass si postupně nasadili rodina, přátelé, kolegové i naprosto náhodní kolemjdoucí a spolucestující v MHD. Především ti mladší se také okamžitě chtěli v brýlích vyfotit.
Potíž přijde, když lidé chtějí brýle začít ovládat. Moc jim to obvykle nejde, neprošli "školením". Čekají, že je to intuitivní produkt. "OK Glass, ukaž mi homepage Google!" zní sice jako správný typ příkazu, ale na Glass můžete mluvit jen někdy, a jen to, co je mezi povolenými příkazy.
Ovládání prstem je logické, ale až poté, co pochopíte jeho zákonitosti. Takže po necelé minutě jsou většinou tápající lidé frustrovaní z toho, že mají na brýlích problém udělat cokoli, co by normálně zvládli na pár ťuknutí na chytrém telefonu.
"To je jako ta revoluce?" diví se, když jim Glass do ucha po několika pokusech konečně přečte informaci o tom, jaké je počasí v New York, když vyfotí fotku a nahrají ji na Twitter. Čekali víc. Nakonec skončíme u her. Jsou nesmyslné, ale aspoň zábavné a něčím nové. A není potřeba moc vysvětlovat, jak je hrát, reagují na náklon hlavy nebo na to, co se děje před očima/kamerkou.
Když lidé uslyší, za kolik se Glass prodávaly, protočí se jim (kvůli HUD displeji už tak protočené) panenky. Jen několik z nich by si brýle za takovou cenu koupilo, obvykle si je spíše opatrně sundají z hlavy. "Je to zajímavé, ale asi bych to nevyužil," zní nejčastější odpověď.
To ale neznamená, že by Google Glass nemohly v budoucnu uspět. Tablet iPad také neměl "praktické" využití nad rámec toho, co do té doby šlo dosáhnout kombinací mobil+notebook. Ale zaujal novým, pěkným a pohodlným způsobem.
Glass umí zaujmout. A kampaň, kterou Google kolem prototypu rozpoutal už v roce 2012, udělala z této nedostupné hračky téma veřejné diskuze. Každý má na brýle Glass názor. Ale ne každý má trpělivost na to sžít se s prototypem a zjistit, k čemu by mohl být dobrý. Google Glass je zatím jen pro nadšence - nikdo jiný by to s nimi nevydržel.
Google má pravdu, když říká, že budoucnost nové platformy začíná právě u časných osvojitelů (early adopters). Pustit současné Glass na trh by bylo fiasko. Exkluzivní testování pomůže zjistit, k čemu lidé tuto - bezpochyby fascinující - hračku vlastně začnou používat. S každou další aplikací stoupá jejich potenciál. Někdo prostě musí vypadat jako pako, aby prošlapal cestu empatické a intuitivní verzi Glass 2.0. Ať už to bude cokoli.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili krátký postřeh o výdrži baterie.