Lobbista? Ne politický podnikatel Roman Janoušek

Lobbista? Ne politický podnikatel Roman Janoušek | foto:  Dan Materna, MAFRA

Janouškova cesta: z číšníka šedou eminencí pražské politiky

  • 64
Pětačtyřicetiletý lobbista Roman Janoušek, kterého soud ve středu nepravomocně poslal na tři roky za mříže za nehodu zaviněnou v opilosti, svou kariéru začínal jako číšník. Pak vystudoval práva a přes protidrogové přednášky se dostal k bývalému pražskému primátorovi Pavlu Bémovi.

O Janouškovi, který se charakterizuje jako "politický podnikatel", se psalo i jako o jednom z takzvaných kmotrů s úzkými vztahy na pražské občanské demokraty. Jeho jméno je spojováno i s pádem vlády Petra Nečase.

Roman Janoušek se narodil 3. července 1968 v Praze. Po gymnáziu pracoval jako číšník, například v hotelu na pražském Tylově náměstí. Tam se potkal s některými svými pozdějšími spolupracovníky. V 90. letech pak vystudoval práva a v roce 2003 získal titul JUDr.

Soud s Janouškem

V první polovině 90. let začal podnikat. Jádrem jeho aktivit byl palác Blaník na pražském Václavském náměstí, kde se při pořádání protidrogových přednášek seznámil s pozdějším pražským primátorem Pavlem Bémem, který byl před vstupem do politiky známým odborníkem na drogovou problematiku.

O nadstandardních stycích mezi Janouškem a primátorem Bémem spekulovala média mnoho let. V březnu 2012 se objevily odposlechy Janouškových hovorů s Bémem, které byly pořízeny v roce 2007. Podle nich měl Janoušek velký vliv na rozhodování o důležitých obchodech na magistrátu. Policie se zaměřila například Janouškovu úlohu při prodeji pozemků dopravního podniku na Palmovce a také, zda nezasahoval do řízení o změnách územního plánu.

VZP i Ora Print

Vliv měl i na obsazování klíčových pozic v pražské pobočce Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Výběrová řízení na ředitele krajských poboček vypsala pojišťovna za vlády premiéra Mirka Topolánka. Chtěla se zbavit lidí dosazených ČSSD.

O Janouškovi se v tisku psalo i jako o jednom z takzvaných kmotrů s úzkými vztahy zejména s pražskými občanskými demokraty (více o kmotrech čtěte zde).

Janoušek v minulých letech zasedal i v orgánech řady společností, včetně firmy Ora Print. Firma v minulosti získala předraženou zakázku od VZP a její představenstvo vedl bývalý předseda Věcí veřejných Radek John. V současné době Janoušek není podle obchodního rejstříku v orgánech žádné společnosti.

Před soudem Janoušek stanul kvůli dopravní nehodě z března 2012. Podle žalobce svým autem v opilosti srazil ženu. Auto, kterým lobbista ženu srazil, patřilo podle Práva firmě Ora Print. Podle deníku to svědčí o tom, že Janoušek zůstal i po svém údajném odchodu z firmy jejím faktickým majitelem skrytým za anonymní akcie (více najdete zde).

Loni protimafiánská policie u lobbisty při domovních prohlídkách v jeho domě a kancelářích hledala dokumenty k firmě Chambon. Janoušek byl totiž pravděpodobně dříve hlavním spoluvlastníkem této firmy, která dokázala v letech 2009 až 2012 získat od VZP a dalších pěti pojišťoven přes půl miliardy korun na úhradách (více zde).

Kvůli nehodě byl Janoušek obviněn z pokusu o vraždu a z ohrožení pod vlivem návykové látky. Obžaloba navrhovala desetiletý trest. Soud ho ale poslal do vězení na tři roky za ublížení na zdraví a pět let mu zakázal řídit (o rozhodnutí soudu více najdete zde).

Při prošetřování aktivit Janouška a kontroverzního podnikatele Iva Rittiga přišla policie na možnou nezákonnou činnost Jany Nagyové, nyní Nečasové, šéfky kabinetu bývalého premiéra Petra Nečase (ODS). Následný policejní zásah na Úřadu vlády pak vedl loni v červnu k pádu Nečasova kabinetu (o vztahu Jany Nagyové a podnikatelů více čtěte zde).

Nedávno zveřejněné odposlechy pak znovu upozornily na to, že Janoušek měl velmi blízké vztahy také k bývalému vysoce postavenému státnímu zástupci Liboru Grygárkovi. V kanceláři lobbisty se podle nich probíraly možnosti, jak vyšachovat vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou (více informací čtěte zde).

Loni v březnu Janoušek postoupil operaci hlavy (více najdete v rozhovoru s Janouškovým obhájcem).

23. března 2012

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue