Sparta má v čele tabulky minimálně do pondělního večera třináctibodový náskok na Plzeň, kterou čeká dohrávka 25. kola na Slavii.
Z rozzářeného obličeje sparťanského trenéra šlo vyčíst jediné: jeho tým už je jen krok od vytouženého titulu v první lize. "Ale dokud existuje i teoretická naděje, že nás soupeř může dostihnout, tak na oslavu není čas," zdůraznil Lavička.
Ale už jste blízko, souhlasíte?
Jsme zase o kus blíž. Je příjemné vidět ten náskok na druhou Plzeň. Máme radost, že jsme to na Dukle zvládli.
I proto, že od jejího návratu do ligy jste tady tři roky nevyhráli?
Jo, i to jsme si uvědomovali. Chtěli jsme to změnit.
Před dvěma lety vám na Julisce v předposledním kole definitivně zhasla šance na titul. Před necelými čtyřmi týdny vás tady Dukla v poháru porazila. Zdá se, že jste se poučili...
Z těch pohárových zápasů jsme věděli, jak Dukla hraje. Že má zažitý herní styl. My jsme se připravili a našli protizbraň. Měli jsme velkou motivaci.
To bylo vidět v úvodu, v 18. minutě jste vedli už o dva góly.
Rychlé góly určily ráz zápasu. V prvním poločase jsme byli aktivní, zodpovědní, důslední, nebezpeční dopředu. Mohli jsme přidat i další góly.
A druhý poločas?
Myslím si, že i dál jsme zápas měli pod kontrolou, ale už jsme nebyli tak nebezpeční v útoku. Když jsme přidali třetí gól, zdálo se hotovo. Ale chybovali jsme v rozehrávce a soupeř nás trestal.
Nezatrnulo vám v tu chvíli? Do konce chybělo patnáct minut, stav 3:1 pro vás.
Dukle jsme vrátili naději, aby se zápasem něco udělala. Krátce předtím, když Mario Holek uklouzl, tak Tomáš Vaclík chytil jistý gól, pak chyboval on. Ale na konečný výsledek to vliv nemělo.
Dva góly dal Hušbauer, který ve střelecké tabulce předstihl spoluhráče Lafatu. Sledujete jejich souboj o nejlepšího kanonýra?
Z mého pohledu jsem rád, když nestřílí jen David, náš hlavní střelec, ale přispívají i další hráči. Jen tak dál.
Příště hrajete s Libercem. Když vyhrajete a Plzeň klopýtne, už budete slavit titul. Věříte, že to tak bude?
Byla by to ta nejlepší možná varianta.
