Chtěl jsem prolomit tabu, hájí Snowden svoji účast v Putinově debatě

  • 166
Edward Snowden čelí vlně kritiky za účast v televizní debatě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb tvrdí, že jen chtěl dostat oficiální odpověď na otázku týkající se odposlechů, a ne pomáhat šéfovi Kremlu s vylepšováním pověsti.

Snowden, jemuž Rusko poskytlo azyl, se prostřednictvím videopřenosu Putina dotázal, zda Rusko sleduje, shromažduje a vyhodnocuje data o komunikaci milionů svých občanů, jako to dělaly Spojené státy. To Putin popřel.

V rozhovoru pro list The Guardian Snowden řekl, že je překvapen kritikou, která se na jeho hlavu kvůli dotazu snesla. "Ptal jsem se ruského prezidenta přímo v televizi, abych dostal oficiální odpověď, ne abych ho rehabilitoval," napsal Snowden v článku pro britský list.

GLOSA

Snowden už není idealista. Stal se Putinovou loutkou

Snowden také prý chtěl využít "vzácné příležitosti k prolomení tabu" před publikem, které je navyklé na státem řízená média. "Kromě toho jsem doufal, že Putinova odpověď - jakkoli vyzní - otevře před seriózními novináři a občanskou společností možnost pokračovat v diskusi," dodal Snowden.

Kritici Snowdenovi vytkli, že se stal loutkou Kremlu a že pro ruského prezidenta dělá propagandu. Například bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul Snowdenův dotaz označil za "idiotský" a "trapný".

Snowden loni mezinárodním médiím předal informace o rozsáhlém sledovacím programu americké tajné služby NSA, pomocí kterého USA monitorovaly data o komunikaci stovek milionů lidí po celém světě.

Podle Snowdenových informací byli mezi nimi i přední světoví státníci, mimo jiné údajně německá kancléřka Angela Merkelová. Tato odhalení vedla k vážnému narušení důvěry mezi spojenci a USA. Snowden se kvůli hrozbě mnohaletého žaláře ve vlasti uchýlil do Ruska, kde loni v létě dostal roční azyl.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video