"Doufám, že takhle odehrajeme ještě tři zápasy," věří Kašík. To by znamenalo, že by Zlín po deseti letech zase vyhrál extraligu.
Série však může být hodně dlouhá, což si uvědomuje i mladý brankář: "Hlavní je, abychom zůstali nohama na zemi."
Zlín ve vyřazovacích bojích předvedl gólmanské rošády, všichni tři muži v masce ze soupisky už se objevili v brankovišti. Posledních pět utkání je však tento post jasnou doménou Kašíka.
O prvním finále: |
Pět zápasů, pět výher. Taková je jeho aktuální série.
"Když jsem během play-off jen seděl na tribuně, dělal jsem si srandu, že si ještě zachytám ve finále. A vidíte, vyšlo to," usmíval se. "Snad forma vydrží. Pokud mi budou kluci pomáhat tak jako v prvním finále, bude to dobré."
Pro Zlín bylo důležité, že nevpustil do utkání přehnané emoce. "Oproti sparťanům v semifinále jsme se nenechali vyprovokovat. Snad to vydrží, i když v pátek bude Kometa daleko lepší," čeká zlínský gólman.
On sám se nevytočil ani poté, co do něj najel brněnský Jan Káňa – synovec domácího kapitána Petra Čajánka a zároveň Kašíkův spoluhráč z mládežnických týmů Zlína.
"Honza mě nemůže rozhodit, ani kdyby mi usekl palici," rozesmál se Kašík. "Nevím, co by měl udělat, aby mu to vyšlo. Čája by do něj taky klidně šel, tak se hraje finále. Nikoho přece nemůžete šetřit."
Kašík pro změnu "nešetřil" střelce Brna, některé jeho zákroky u soupeře vyvolávaly zmar. "První dvě třetiny se Kometa skoro k ničemu nedostala," přehodil gólman chválu na své spoluhráče.
Jejich největší oporou však byl právě on.
