"Nebudu se k tomu vyjadřovat. Každý to asi dobře viděl a z mého pohledu... Ne, nebudu to komentovat. Chce se mi brečet," neskrýval Rajnoch emoce.
V jednom pravdu neměl: že každý situaci dobře viděl. Při první penaltě bylo složité z tribuny přes shluk těl určit, co se stalo. Až při prozkoumání opakovaného záběru je vidět, že stoper Liberce hrál nejdřív míč, až pak trefil nohu příbramského Azíze.
"Měl jsem míč na noze a někdo mě zezadu zasáhl," popisoval kuvajtský záložník moment, který přišel pár desítek vteřin po vedoucím gólu Liberce. "Nemůžu říct, jestli to byla jasná penalta, ale trefil mě a já jsem ztratil balanc. Určitě jsem neupadl sám od sebe."
Rajnochovi se do rozhovoru nechtělo, nakonec se rozmluvil. Ale frustrace na něm byla znát dál. "Jestli zápas ovlivnil rozhodčí? Proč by to dělal? Neměl důvod. Prostě jsme prohráli 1:3 a jedeme domů," krčil rameny. "Na ty penalty se podívejte v televizi, já si to nepamatuju. Mám špatnou krátkodobou paměť."
Tak tedy připomenutí druhé penalty: za stavu 1:1 se do vápna vřítil náhradník Danoski, Rajnoch se mu ze strany vrhl pod nohy. Zřejmě znovu lehce lízl míč, pak přes něj soupeř přepadl.
"Já jsem se ani při jedné penaltě nikoho nedotkl. Klidně vám ukážu modřinu, jak mě Danoski při tom střetu kopl do holeně," nabídl přece jen svůj pohled Rajnoch a pokračoval: "Bylo hezky, na tribuny přišlo aspoň pár lidí. Viděli čtyři góly, tak mohli jít domů spokojení."
Příbram totiž ještě přidala pojistku - po Řezníčkových proměněných penaltách dal třetí branku Krbeček a Liberec se na žádný tlak v závěru nezmohl. A Rajnoch sám uznal, že jeho tým nehrál dobře.
"Kdybychom byli důraznější a fotbalovější, mohli jsme tu vyhrát, bez ohledu na nějaké penalty. Hrajeme jen po vápno, bez šancí. A to nestačí."
