Navíc se po třech letech od vydání singlu Pozdravy z Liberce znovu pustil do kritiky svého rodného města. Zatímco ale v Pozdravech střílel v textu přímo na komoru, byl konkrétní, přímočarý a podle některých písní přispěl ke svržení primátora Jiřího Kittnera, v novém songu hovoří v náznacích a hodně osobně.
Pouští se převážně do mladých Liberečanů. Podle něj jsou často pasivní. "Nečinností nahráváme vládnoucí třídě, toužíme po luxusu, přitom jednou nohou v bídě. Starší garnitura má už léta rozhozený sítě, kdo ovládá zdroje, ten je taky vítěz. Víš, za naší asistence jizvili tvář města, mlčení je souhlas, teď je chceme trestat. Neptej se mě, jak to změnit, prázdný hesla, naše děti, další volby, další kecy, zodpovědnost nesem taky," rapuje naléhavě v nové písni za netradiční asistence operní mezzosopranistky Ester Pavlů.
Ve videoklipu zasazeném do šedých a melancholických zákoutí Liberce vzpomíná skrytě i na své 'zapadlé' kamarády. "Teď nechávám dopadat déšť na mou zmrzlou tvář, procházím vybydlený ulice, vlk samotář. Pozdravím spolužáka, ano je to řada let, strhaná tvář, smutný kecy, jak když je mu čtyřicet," deklamuje.
Podle Jonáše Červinky, jak zní občanské jméno Lipa, je nová píseň žalozpěvem za Liberec. "Šlo mi v ní spíše o výpověď mojí generace než o politickou agitaci. Zajímaly mě osudy lidí, kteří žijí prakticky ve vybydleném centru města. Asi se objeví poznámky, že vše nahlížím moc kriticky, ale právě odstup od města, ve kterém jsem vyrůstal, mi dává možnost vidět ho v jeho pravých barvách," říká.
Problémy, co popisuji, mají i jiná města
"Jsem si jistý, že problémy, kterým čelí Liberec a o kterých se v textu zmiňuji, mají i jiná podobná města. Jen tady je vše umocněno specifickou atmosférou Sudet."
Kritika Liberce není v textech a dílech mladých umělců ničím novým. Většinou jde ale o kritiku zabetonování centra města obchodními domy. Za všechny zmiňme nedávnou výstavu Pavla Karouse, který v místní galerii Die Aktualität des Schönen vystavil obří parodii na logo liberecké stavební firmy Syner a dort ve tvaru zbouraného obchodního domu Ještěd.
Syner přejmenoval na Vinen, společnost dle něj může za neutěšený stav libereckého centra, jelikož se podílela na stavbě nákupního paláce Forum na místě Hubáčkova a Masákova Ještědu.
Kromě umělců kriticky nahlíží na Liberec i různí aktivisté. Opět jeden aktuální příklad za všechny: protesty proti výstavbě bytového domu na Papírovém náměstí.
Liberec? Pavučina lží
A do Liberce se před časem opřel i Lipův kolega z jejich domovské formace BPM Paulie Garand. V textu písně Pavučina lží například zpívá: "Nemůžu držet hubu, když byl Hubáček můj guru. Budu dál vzpomínat na žlutej úl, ne na sutiny co nám nasypali do ran jako sůl. Terasy plný podnikatelů, prdelí, solárek, peroxidovejch manželek. A pak že máme lék, hovno, jen se kouří crack a chlupatý pupky se řehtaj, když zaslechnou brek, proto tu kapucu furt mám. Když jdu v noci sám městem, tak tiše zpívám."
Zdá se, že tedy někteří mladí Liberečané nejsou pasivní. Možná jen nejsou příliš vidět, nebo nedostávají šanci, jak si myslí například mladý architekt Pavel Nalezený ze studia Raketoplan.
"V Liberci se třeba na architektonické a urbanistické scéně nic moc neděje. Tedy kromě stavění obchodních domů. Není tu ale vůbec vidět mladá krev, která by se zhmotnila v ulicích, a to je obrovská škoda," uvedl v březnu pro MF DNES.
