Ministerstvo školství chce zvýšit právní ochranu učitelů (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Učitele více chránit zákonem? Útoků stejně neubude, zjistili Slováci

  • 278
Česko chce více chránit učitele před útoky žáků či jejich rodičů a poohlíží se po zkušenostech zejména na Slovensku. Tam mají kantoři postavení chráněné osoby už necelých pět let. Podle zástupců slovenských učitelů a odborů je ale přínos toho sporný. Zákon má prý jen preventivní charakter a počet napadení nesnížil.

České ministerstvo zatím o ochraně učitelů shromažďuje informace. "Připravuje se komparativní analýza, jak se to osvědčilo v zahraničí," řekla iDNES.cz mluvčí resortu Klára Bílá. V příštích týdnech se kvůli tomu ministr Marcel Chládek vypraví na Slovensko za svým protějškem Dušanem Čaplovičem.

Slovenští učitelé základních, středních a vysokých škol získali postavení chráněné osoby v roce 2009 zákonem o pedagogických pracovnících. "Ve smyslu trestního zákona hrozí v případě útoku nebo trestného činu vůči chráněné osobě útočníkovi vyšší sazby," řekl iDNES.cz mluvčí slovenského ministerstva školství Michal Kaliňák.

Zda se od té doby počet útoků na kantory snížil, podle něj ale nelze zjistit. "Žádný právní předpis neukládá povinnost oznamovat tyto případy ministerstvu. Jejich řešení je v kompetenci samotných škol a především orgánů činných v trestním řízení," dodal mluvčí.

Chovanci v Králíkách napadli vychovatele

Mário Micenko z předsednictva slovenských Nových školských odborů ale pochybuje, že by útoků na učitele ubylo. "Od roku 2009 bylo zaznamenáno množství napadení učitelů ze strany rodičů. Osobně vím o případu napadení učitelky ZŠ, po kterém nebyla práceschopná a následoval soud. Navzdory účinnosti tohoto zákona odešel viník jen s pokutou," řekl iDNES.cz Micenko.

Zákon má podle něj jen preventivní charakter a učitele před útoky nechrání. Mnozí kantoři, žáci ani jejich rodiče o něm prý ani neví. "Navíc trestní odpovědnost pachatele vzniká, jen pokud byl trestný čin spáchaný s přímým výkonem pedagogické činnosti. Takže pokud rodič zmlátí učitele mimo pracoviště, bude se to považovat jen za trestný čin výtržnictví," doplnil odborář. Předejít útokům na kantory se podle něj podaří jen zvýšením prestiže učitelské profese ve společnosti, zejména nárůstem platů a zlepšením pracovního prostředí. 

Rezervovaně hodnotí přínos statusu chráněné osoby i viceprezident Slovenské komory učitelů Miroslav Sopko. "Je to sice další krok, který může zabezpečit kvalitní ochranu zaměstnance, zejména žen, ale samo o sobě to moc nepomáhá. Je například potřeba více kontrolovat, kdo se v prostorách školy pohybuje," řekl iDNES.cz Sopko.

Slovenské ministerstvo původně navrhovalo, aby učitelé měli přímo postavení veřejného činitele. Tím by se však zároveň zpřísnily tresty při jejich případném pochybení. "S vysokou pravděpodobností by tu hrozilo obviňování učitelů ze zneužívání pravomoci veřejného činitele ze strany rodičů, kteří by si touto cestou mohli řešit osobní konflikty s učiteli," podotkl Micenko.

Slovní útoky na učitele řešila v ČR každá pátá základní škola

Chládek o záměru zvýšit ochranu učitelů informoval na konci března. A to v reakci na případ z výchovného ústavu ve východočeských Králíkách, kde jeden z chovanců bodl vychovatele šroubovákem do krku (více o brífinku ministra čtěte zde). Další postup ministerstvo zveřejní na brífinku 17. dubna.

Reakce českých škol jsou zatím opatrné. Podle ředitele ostravské ZŠ Šeříková Jiřího Bakončíka je problém s tím, že se útoky žáků vůči učitelům často nedaří došetřit. "Pokud se bude věřit učiteli, že byl slovně napaden, nebo mu bylo vyhrožováno násilím, tak to má smysl. Pokud to bude slovo proti slovu s tím, že tři žáci mají větší slovo než jeden učitel, tak můžeme mít ochranu, jakou chceme, a nikam se nedostaneme," míní člen rady Asociace ředitelů základních škol.

Příliš nevěří ani preventivnímu účinku chystaného opatření. "Kdyby byly Úřadem pro ochranu osobních údajů ve třídách povolené kamery se zvukem, pak by se vidělo. Ale pokud se nesmí nic, tak to je problém," doplnil Bakončík. Za 21 let ve funkci ředitele se prý s žádným extrémním případem nesetkal. "Co jsem měl, to jsem si vyřešil tím, že jsem v tu chvíli zavolal policii. Policie přijela a žákovi vysvětlila, že takhle ne," uvedl.

Ministerstvo se po vzoru Slovenska přiklání k tomu, aby učitelé byli více chráněni, ale ne formou statusu veřejného činitele (nyní se již používá označení status úřední osoby). Toto postavení mají v Česku například soudci, státní zástupci, prezident, ministři, zákonodárci, zastupitelé, policisté, vojáci či soudní exekutoři.

Učitelé nejčastěji čelí slovním útokům. Podle poslední výroční zprávy České školní inspekce se verbální výpady vůči učiteli řešily na 22,5 procentech sledovaných základních škol, fyzická agrese pak ve třech procentech. Slovními útoky se zabývalo také téměř 30 procent středních škol, fyzickými ataky 2,3 procenta.

Snaha více chránit učitele se v Česku neobjevuje poprvé. Například školské odbory o to bez úspěchu usilovaly na přelomu let 2008 a 2009. Přísnější tresty prosazovali i poslanci ČSSD, vláda Petra Nečase ale v červenci 2012 jejich návrh odmítla.

Ministr Chládek oznamuje záměr více chránit učitele (27. března 2014):

29. ledna 2014


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue