Alžběta II., která dlí na britském trůnu už 62 let, se s loni zvoleným papežem Františkem setkala vůbec poprvé. Na jeho březnové inauguraci ji zastoupil vévoda z Gloucesteru a dubnovou návštěvu musela kvůli své nemoci o rok odložit. Nyní tedy nadešla chvíle, kdy se hlavy dvou církví (anglikánské a katolické) mohly konečně osobně potkat.
A jak je u současného Svatého otce už zvykem, i tentokrát porušil některé zažité formality. Nejspíš i proto, že toto setkání je označováno za soukromé. Místo, aby s královnou s jejím manželem Philipem pohovořil v Apoštolském paláci, kde obvykle přijímá návštěvy, pozval je podle britských médií do méně okázalého prostředí.
Konkrétně do studovny nedaleko Domu svaté Marty, který si nekonformní hlava katolické církve zvolila za svůj domov. Tuto budovu nechal postavit někdejší papež Jan Pavel II. v roce 1996 a je to vatikánský hotel, kde přespávají různí církevní hodnostáři. Bydleli tam například kardinálové během loňské volby papeže, konkláve.
Královna a setkání s papeži |
Královna tentokrát také nebyla v černém, což je obvyklý protokol pro ženy, které se setkávají s papežem ve Vatikánu při formálních příležitostech. Což je pro změnu v rozporu s britským královským protokolem, protože členky panovnické rodiny se odívají do černé barvy pouze v případě, že jsou v období smutku.
Přesto, při třech minulých setkáních s pontifiky ve Vatikánu Alžběta II. královské pravidlo porušila. "V roce 1980, když se v Římě setkala s papežem Janem Pavlem II., byla královna oděna celá do černé. Měla tiáru, která držela kaskádovitý závoj. Stejně jako když se setkala s Janem XXIII. v roce 1961," připomněla BBC. Při poslední návštěvě Vatikánu v roce 2000 byla opět v černé.
Tentokrát se před pontifikem objevila v lila kostýmku a tradičním klobouku s květinami. Dostala od něj dárek pro své pravnouče a třetího v řadě na britský trůn, prince George. Synovi prince Williama a vévodkyně Catherine přiveze kouli z modrého polodrahokamu se zasazeným stříbrným křížem. Sama královna dostala pergamen z roku 1679 se vzkazem kardinála Cesare Facchinettiho "Urbi et Orbi". Alžběta II. věnovala Františkovi košík s plody ze zahrad a farem vlastněných královskou rodinou (med či vejce) a několik lahví s alkoholem (včetně whisky).
Během vlády Alžběty II. se vztahy mezi církvemi zlepšily
Sedmaosmdesátiletá královna Alžběta II. je světskou hlavou anglikánské církve. Letos je to přitom sto let od chvíle, kdy Spojené království obnovilo diplomatické styky s Vatikánem. Mezi Anglií a Svatým stolcem totiž došlo v 16. století k rozkolu. Bylo to za vlády Jindřicha VIII., který se s římskokatolickou církví rozešel hlavně kvůli tomu, aby se mohl rozvést se svojí první manželkou Kateřinou Aragonskou., což se stalo zárodkem pro pozdější vznik anglikánské církve.
Alžběta II. a cestyPozornost médií přitahuje hlavně setkání s papežem Františkem, nicméně britská panovnice přijela na jednodenní návštěvu do Říma na pozvání italského prezidenta Giorgia Napolitana, se kterým královský pár poobědval před návštěvou Vatikánu. Alžběta II. vzhledem ke svému věku omezila dlouhé zahraniční cesty. Její návštěva Itálie je první od cesty do Austrálie v roce 2011. Letos má v plánu ještě třídenní státní návštěvu Francie, kde by se měla zúčastnit připomínkových akcí k 70. výročí od vylodění v Normandie za druhé světové války. |
Alžběta II. za svůj život osobně poznala několik pontifiků. Nejprve se potkala - ještě coby princezna - v roce 1951 s Piem XII., o deset let později pak už coby panovnice navštívila Jana XXIII. S Janem Pavlem II. se setkala třikrát, v letech 1980, 1982 a 2000. Naposledy hovořila s Benediktem XVI během jeho návštěvy Spojeného království v roce 2010.
Během její éry se vztahy obou církví výrazně zlepšily. Byla to právě Alžběta II., která coby první britský monarcha po více než 450 letech pozvala papeže do Velké Británie. Psal se rok 1982 a na ostrovy přijel Jan Pavel II. Loni také podepsala zákon, který po 300 letech povolil následníkům trůnu ženit se (či vdávat) s katoličkami (katolíky).
Současná návštěva panovnice ve Vatikánu je v jednom ohledu delikátnější, než ty předchozí. Papež František je totiž původem z Argentiny a v roce 2012, když byl ještě arcibiskupem v Buenos Aires pronesl, že Británie "uchvátila" Falklandské ostrovy, na které si činí nárok i Argentina.
A to je dodnes velmi citlivé téma. Obě země svedly v roce 1982 o odlehlé ostrovy v jižním Atlantiku válku, z níž vzešla vítězně Británie. Nicméně Argentina, která se tehdy pokusila ostrovy silou ovládnout, se odmítá vzdát a stále hledá způsoby, jak své nároky uplatnit. Od svého zvolení do papežského úřadu se však sedmasedmdesátiletý František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, podobných komentářů zdržel a zachovává oficiálně neutralitu. Téma nebylo údajně v plánu ani během této návštěvy.
Kromě vztahy mezi anglikánskou a katolickou církví jsou poněkud napjaté kvůli tomu, že Vatikán začal lákat zpátky do svých řad stovky konzervativních anglikánských kněží, kteří odmítají novinku přijmout mezi sebe ženské duchovní. Byť, jak podotýká BBC, vztahy mezi papežem Františkem a arcibiskupem z Canterbury (duchovní hlavou anglikánské církve) zůstávají srdečné.
Alžbětu II. přivítal italský prezident:
