Mluvil jste s úctou o hercích - takže neplatí, co se o nich traduje, tedy že herci jsou jako děti, hysteričtí, sobečtí, žárliví?
Asi jsem měl štěstí, ale já jsem takové nepotkal. Rozhodně to neplatí o jedné profesi, všechno, co jste vyjmenovala, najdete u lidí všeobecně. A pokud jde o herce, buď jsem si dobře vybíral, nebo se uměl těm druhým vyhýbat.
Co musí herec udělat, aby se dostal do vysněného Činoherního klubu, spjatého se jmény Jiří Kodet, Josef Abrhám, Ondřej Vetchý...?
Je to věc určité dispozice, ochoty, schopnosti a chuti propůjčit něco ze sebe. Vycítíte to spíše intuitivně, pojmenovat to nelze, teprve po čase, když s takovým hercem pracujete.
A jaký je pan Somr, který teď získal Thálii za celoživotní dílo?
Jedním slovem skvělý! Dělali jsme spolu třeba Cestu dlouhého dne do noci a byl vždy přesný, vždy připravený, vždy skvělý. O Josefu Somrovi mohu mluvit jenom v superlativech.