Jedním z historiků je expert na Richarda III. z Winchesterské univerzity Michael Hicks. Podle něj ho výsledky zkoumání a analýz kolegů z univerzity v Leicesteru nepřesvědčily. Neprůkazná je podle něj také provedená analýza DNA. Argumentuje tím, že do bojů v 15. století se běžně zapojovalo mnoho potomků Jindřichovy babičky z matčiny strany, která měla 16 dětí.
Richard III.
Richard III. byl posledním králem z rodu Plantagenetů a posledním anglickým monarchou, který zahynul v boji. Padl v bitvě u Bosworthu v roce 1485, na kterou se vydal právě z Leicesteru. Bitva znamenala konec krvavé Války růží a začátek vlády Tudorovců. Na anglický trůn pak usedl první vládce z této dynastie Jindřich VII. |
Že kostra může patřit jednomu z příbuzných, nikoli Richardovi III., připouští i významný archeolog Martin Biddle. "Bez dalších vykopávek (…) nemůžeme mít jistotu, že se jedná o hrob Richarda III. Než se celý případ posune dál, měli bychom mít jistotu, zda se jedná, nebo nejedná o jeho tělo," dodal Biddle pro server independent.co.uk.
Na výroky obou historiků už stačila reagovat i univerzita v Leicesteru. Na svých webových stránkách uvedla, že se proti tvrzení ohrazuje a "hodlá přesvědčit odbornou i laickou veřejnost o pravdivosti svých loňských závěrů" (kompletní tiskovou zprávu univerzity najdete v angličtině zde).
Pravost ostatků potvrdilo několik metod
Nález kostry oznámili britští vědci předloni v září. Kostru objevili při vykopávkách na parkovišti v britském Leicesteru na místě někdejšího františkánského kostela, v jehož hrobce byl král pohřben. Kostel však byl v 16. století zbořen a až do nálezu kostry v Leicesteru se mělo za to, že panovníkovy ostatky skončily v místní řece.
Hlavní archeolog univerzity v Leicesteru loni v únoru na tiskové konferenci prohlásil, že "mimo jakoukoli rozumnou pochybnost jde o kostru krále Richarda III.". Dodal také, že vědci kostru podrobili řadě testů včetně DNA.
Analýza radiokarbonovou metodou nejprve potvrdila, že kosti patří zhruba třicetiletému muži, který žil přibližně v době mezi lety 1455 až 1540. Richard III. padl, když mu bylo 32 let. Zkoumání kostí následně potvrdilo spekulace o tom, že se jedná o ostatky Richarda III.
Nalezené ostatky totiž prokázaly vážnou skoliózu, tedy pokřivení páteře. Dobové prameny i Shakespeare zdůrazňovali Richardovu deformovanou postavu.
Pro identifikaci kostry však byla klíčová analýza DNA. Genealogové z univerzity v Leicesteru identifikovali čtyři žijící potomky Richarda III., kteří souhlasili s anonymní účastí na projektu. Nakonec porovnali DNA z nalezené kostry s DNA truhláře Michala Ibsena, který je po 16 generacích potomkem Richardovy sestry Anny z Yorku a který žije v Londýně. Genetička Turi Kingová loni oznámila, že analýza shodu DNA potvrdila.
Města se hádají, kdo pohřbí Richarda III.
Spory archeologů však nejsou jediným problémem, kterým ostatky slavného panovníka musí čelit. O jejich pohřbení se totiž již více než rok handrkují města Leicester a York. Městská rada Yorku zasílá britské vládě a královně Alžbětě II. dopis, ve kterém prohlašuje Richarda III., posledního krále z rodu Yorků, za jednoho z nejznámějších a nejctěnějších synů města, a proto by prý měl být pohřben právě zde.
Leicester se však podle všeho odmítá ostatků vzdát a oznámil, že chce ve městě otevřít muzeum věnované Richardu III. a místo nálezu ostatků na parkovišti trvale uchovat jako součást připravované expozice.
Obě města spustila v otázce plánovaného pohřbu Richarda III. také elektronické petice, které podpořily tisíce lidí. V současnosti běží také několik soudních sporů, které mají o místě posledního odpočinku rozhodnout, píše server BBC.
Podívejte se na zrekonstruovaný obličej Richarda III.:
5. února 2013 |
